Ivča a Jirka

Třetí zářijovou sobotu 2010 jsme se vrátili pod Pálavu. Pravidelní návštěvníci si možná pamatují naši jarní výpravu k Novomlýnské nádrži a PR Milovická stráň. V září jsme ale vyrazili do vinařské obce Strachotín ležící na severním břehu Věstonické nádrže, a to cca 7km vzdušnou čarou jihozápadním směrem od Hustopečí a cca 11km vzdušnou čarou severně od Mikulova. Strachotín se v prvních písemných dokumentech objevuje už v r. 1046. V 15. stol. byl dokonce Strachotín obehnán hradbami a stal se městečkem patřícím k mikulovskému panství. U Strachotína se nacházela Petrova louka, která se zapsala do naší historie. R. 864 n. l. se zde střetl v bitvě moravský kníže Rastislav z dynastie Mojmírovců s franským panovníkem Ludvíkem Němcem, což později vyústilo v uznání samostatné Moravy. Dnes se ale Petrova louka nachází pod hladinou vodního díla. Další významná bitva se zde odehrála na počátku 30-tileté války, a to v r. 1619, kdy na loukách mezi Strachotínem a Dolními Věstonicemi porazili moravští odbojní stavové císařské vojsko generála Dampierra. I tyto louky byste zde dnes hledali marně, neboť leží pod hladinou nádrží.

My jsme prošli Strachotínem a pokračovali po žlutém turistickém značení kolem Strachotínského rybníka. Rybník zůstal jako jedno z mála míst Dyjské nivy, které nezaniklo díky nádržím. Kolem rybníka jsme procházeli po jeho severní straně uličkou tvořenou vinařskými sklepy. Řada z nich je vybudována na dvě patra, přičemž spodní část slouží jako sklep a vyšší podlaží jako penzion. Rybník jsme kopírovali asi v délce 1km a poté jsme se ocitli na hrázi, která odděluje Strachotínský rybník od Věstonické nádrže (střední Novomlýnská nádrž). Hráz jsme si ale nechali až na zpáteční cestu a pokračovali po žlutém značení, které kopírovala i Moravská vinná cyklostezka č. 5174. Tato cesta je zároveň i okružní Naučnou stezkou Věstonická nádrž, kterou byste hledali v mapě zbytečně. Na této stezce objevíte 4 naučné tabule na severním břehu nádrže (Mušov, Vodní dílo Nové Mlýny, Revitalizace nádrže a lužního lesa a Lužní krajina pod Pálavou) a 2 na jižním břehu (Ptáci Věstonické nádrže a Ryby Novomlýnských nádrží). U nejsevernější zátoky nádrže jsme objevili vyvěšený záměr výstavby rychlostní silnice R52 Ivaň – Perná s kompenzačním opatřením v podobě výstavby umělých hnízdních ostrovů pro vodní ptactvo ve Střední Věstonické nádrži. V rámci této stavby zde má být dokonce vybudované dočasné přístaviště pro navážení stavebních materiálů pro výstavbu ostrovů. Odtud to byl už jen kousek k turistickému rozcestníku Pouzdřanský rybník, který jsme navštívili v r. 2009. Od rozcestníku je možné po modrém značení pokračovat směrem na sever a navštívit i Pouzdřanskou step, kterou znáte z naší fotogalerie z počátku června 2010.

My jsme tentokrát ale nezamířili k Pouzdřanům, ale odbočili na rozcestníku na západ. Pokračovali jsme po rozbahněné cestě plné kaluží k řece Svratce a dále k řece Jihlavě. Skutečně se zde nachází obě tyto řeky kousek od sebe, protože asi 600m směrem na jih se nachází soutok Svratky a Jihlavy, a to těsně před ústím Svratky do Věstonické nádrže. Značená cesta k soutoku ale nevede. Pokud někdo chcete k soutoku dorazit, je to nejlepší po levém břehu Jihlavy, a to po neznačené pěšince v trávě. My jsme ale tentokrát pokračovali stále po modrém značení (po pravém břehu). Na internetu jsme se dočetli, že se jedná o nezáživnou cestu. Ale asi jak pro koho a my v žádném případě s tímto tvrzením nesouhlasíme. Stačí mít jen trochu oči otevřené a nejdete zde nejen krásné scenérie, ale můžete natrefit, když budete mít štěstí, i na různé zajímavosti (viz fotogalerie). Procházíte totiž po východní hranici Přírodní památky Dolní mušovský luh, která byla vyhlášena v r.1990. Jsou zde nejen poslední zbytky lužních lesů na jižní Moravě, ale od r. 1995 zde probíhá umělé povodňování lesa. Po cestě se Vám zjeví krásné výhledy ze severního břehu Věstonické nádrže nejen na vodní dílo, ale i na celou Pálavu (Pavlovské vrchy).

Po modrém značení jsme dorazili až do kempu Pasohlávky, kde se nachází hotel Termal Mušov. Bylo docela teplo a chmelový studený nápoj v hotelové restauraci nám skutečně přišel vhod. V rámci osvěžování jsme váhali, kudy se vydáme dál. Bylo zřejmé, že náš původní záměr pokračovat k Mušovské nádrži je z časových důvodů nereálný. Rozhodli jsme se tedy pokračovat po Naučné stezce Věstonická nádrž. Cesta po hrázi oddělující Věstonickou nádrž od Mušovské je skutečně nic moc a našim následovníkům ji nedoporučujeme. Jedná se o tah na Mikulov a do Rakouska, takže tudy jezdí spousta motorových vozidel (včetně kamionů) z jedné i druhé strany. Nechápeme, jak tudy někdo mohl směrovat naučnou stezku. Jsme si jistí, že tudy jdeme poprvé a naposledy. Navíc jsme během chvilky napočítali na okraji vozovky přes 20 sražených netopýrů. Jediným pozitivem této části cesty byl hezký výhled na tzv. Kostelní ostrov, kde stojí kostelík sv. Linharta. Jedná se o jediný pozůstatek zaniklé zatopené obce Mušov, která leží pod vodní hladinou, a to i s nepřeberným množstvím archeologických lokalit z historických i prehistorických období. Kostelík byl vybudován na přelomu 12. a 13.stol. Ve 14.stol. byl přestavěn ve stylu gotiky. Z původní románské stavby se tak dochovala jižní stěna lodi s románským portálem a okny. Uvnitř byly odhaleny i nástěnné gotické a renesanční malby. Ke kostelíku se ale není možné dostat. Bylo to ale reálné v l.1997-98, kdy byla upuštěná nádrž. Také víme, že v lednu 2006 Věstonická nádrž díky krutým mrazům zamrzla tak, že bylo možné ke kostelíku projít po zamrzlé hladině, což se zde až tak často nestává.

Po hrázi jsme dorazili až k jižnímu břehu Věstonické nádrže, který je velmi v oblibě mezi rybáři a inlinisty, kteří zde i v září byli obojí v hojném počtu. Někteří rybáři si zde postavili i stany a zůstávají až do neděle. My jsme se ale kochali výhledy na nádrž z jižní strany, navíc se slunce začalo schovávat za mraky a vytvářelo zajímavé možnosti k focení. Asi po 3,5km jsme dorazili k Dolním Věstonicím. Pokračovali jsme na sever po hrázi oddělující Věstonickou a Novomlýnskou nádrž. Nezamířili jsme ale rovnou do Strachotína, nýbrž jsme ještě odbočili na hráz oddělující Strachotínský rybník od Věstonické nádrže a kolem vinařských sklípků se vrátili zpět do obce.

Okruh kolem Věstonické nádrže, včetně pár úmyslných zacházek, měřil 20,5km a stačilo vystoupat 99m. Takže se vlastně jednalo o výlet po rovince.