Za středověkým komiksem do Horšova
Znalci komiksu by asi nesouhlasili, protože komiks musí mimo kresleného příběhu obsahovat i přímou řeč v bublinách, ale po shlédnutí gotických nástěnných maleb (o silném kresleném příběhu nemůže být řeč) v boční kapli románského kostela Všech svatých v Horšově se tento název přímo nabízí..., ale postupně. Prastará ves Horšov leží asi 2 km severovýchodně od Horšovského Týna a Týnu dala jméno (za Přemyslovců se nerozlišoval Týn nad Vltavou a Týn u Horšova, oba dva byly nejdříve jen Týnem, přičemž týn = opevněná lokalita). Dnes je Horšov administrativní součástí Horšovského Týna a žije zde cca 170 obyvatel. Výraznou dominantou obce ležící v rovinaté krajině je zčásti ještě románský kostel Všech svatých. Architektonicky je tato stavba opravdu zajímává. Čtvercová románská loď je tvořena zdivem z kamenných kvádrů. Z jejího nároží vystupuje gotická věž, která v době naší návštěvy byla nepřístupná, neboť se zde nacházela rodinka chráněné sovy pálené s mláďaty. Chráněná je nejen zákonem, ale i doslova (kamerový systém, zabezpečovací systém, požární systém...) a asi je nejchráněnější sovou pálenou v Česku...:-) Ve 14. stol. byla k románské lodi přistavěna boční kaple sv. Barbory s gotickými nástěnnými malbami. Zde právě najdeme v úvodu zmíněný komiks o sv. Barboře. Příběh o Barboře je dojemný, ale nemá reálný historický základ (je jen příběhem) - pro zájemce uvádím, že příběh najdete např. na http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=3450 Kostel je zajímavý i zachovaným gotickým krovem (jeden z nejstarších dochovaných u nás) s ondřejskými kříži a také tím, že je asi u nás jediným kostelem (alespoň pokud víme), který nepatří církvi, ale České republice!! (to by ale bylo na delší vysvětlování).
A protože jsem Jirka, nemohli jsme si ani nechat ujít shlédnutí gotického kostela sv. Jiří stojícího na mírném návrší v jižní části obce Semněvice, cca 7 km severně od Horšovského Týna. Gotická loď , kterou doplňuje mohutná hranolová věž, byla v polovině 18 stol. prodloužena a doplněná nástropními malbami. Ještě na počátku 20. stol. byla v Semněvicích živá pověst o paní Lucii, která sídlila na tvrzi v nedalekém Zádušním lese. Lucie bývala asi manželkou některého z majitelů semněvického panského sídla. Za lesy a polnosti, které Lucie odkázala semněvickému kostelu, byl zde vystavěn oltář sv. Lucie, u něhož byly každorečně 13.12. slouženy zádušní mše (za duši této štědré dárkyně).Oltář sv. Lucie stojí v kostele dodnes.
