Ivča a Jirka

Na svátek 8.5.2012 jsme původně plánovali výpravu někam úplně jinam, ale v neděli večer nám přišel mail od kamarádky Majky (tímto ji zdravíme) žijící nedaleko Bílých Karpat, která je v neděli navštívila a upozornila nás na právě kvetoucí hořec bezlodyžný (Gentiana acaulis). Jedná se o velkou vzácnost. Hořec roste v „kopečcích“ a objevit ho lze v Alpách, Pyrenejích, Apeninách, v Karpatech nebo v balkánských horách. Dříve u nás rostl v Bílých Karpatech a v menším množství v Beskydách, ale bohužel zmizel a byl přeřazen mezi vyhynulé druhy. V Bílých Karpatech bylo rozhodnuto o jeho navrácení do přírody formou reintrodukce (pokus o vysazení do míst, která byla částí historického areálu daného druhu a kde byl daný druh vyhuben, popřípadě kde samovolně vyhynul), což i proběhlo a hořec, jak se zdá, se uchytil. Doufáme, že mu to vydrží. Hořec bezlodyžný tak bude muset být přeřazen z vyhynulých druhů mezi kriticky ohrožené rostliny. Proto jsme dlouho neváhali a rozhodli se naše plány překopat a vyrazit do Bílých Karpat. Z důvodů jeho přísné ochrany tohoto hořce na našich stránkách nebudeme lokalitu uvádět, neboť nechceme riskovat jeho budoucnost díky případným nenechavcům. Vzhledem k tomu nebudeme v tomto případě ani prezentovat mapu s prošlou trasou.

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla vyhlášena v r. 1980 a rozkládá se na cca 750km² na východě Moravy na moravsko-slovenském pomezí. Zajímavostí je, že se nachází na území dvou krajů: Jihomoravského kraje a Zlínského kraje, přičemž dva nejvyšší vrcholy Velká Javořina (970m n.m.) a Velký Lopeník (911m n.m.) se nachází právě na hraniční čáře České republiky a Slovenska. Jedná se o nejzápadnější část Karpat. Hlavním důvodem ochrany Bílých Karpat jsou jedinečná společenstva luk s roztroušenými dřevinami a zdejší rostliny. V Bílých Karpatech roste přes 1500!! druhů rostlin, z nichž je přes 100 druhů chráněných. Kvete zde pravidelně přes 40 druhů orchidejí!! Pro své přírodní kvality byly Bílé Karpaty v rámci programu Člověk a biosféra organizace UNESCO k 15.4.1996 zařazeny mezi evropské biosférické rezervace. U nás je takových lokalit celkem 6 (Třeboňsko, Křivoklátsko, Šumava, Krkonoše, Bílé Karpaty a Dolní Morava = Pálava). A když už jsme u statistik, tak ještě dodáme, že lesy Bílých Karpat pokrývají skoro 45%, přičemž listnaté převažují (kolem 55%).

CHKO Bílé Karpaty je rozdělena do 4 zón: I. zóna je přírodní a je tvořena lučními a lesními porosty, které tvoří nejvzácnější ekosystémy, II. zóna přírodě blízká má vysokou přírodní hodnotu a je ochranným pásmem pro I. zónu, III. zóna kulturně – krajinná s člověkem pozměněnými ekosystémy a IV. zóna okrajová sídelní se zástavbou. Během našeho putování jsme se pohybovali zejména I. a II. zónou, přičemž jsme nachodili kolem 20km.

 A kdo není na přírodu, ocení v této lokalitě třeba lidovou architekturu nejen ve skanzenu ve Strážnici, zdejší folklór nebo významné zdroje minerálních vod, z nichž se nejdůležitější a nejznámější nachází v lázních v Luhačovicích. ;-)