Když jsme navštívili v posledním květnovém týdnu Kokořínsko, nemohli jsme si nechat ujít dva hrady tohoto kraje. Tajemný hrad Houska zpřístupněný veřejnosti poprvé ve své historii až v roce 1999 a romantický hrad Kokořín. Údajně hodně lidí, kteří chtějí navštívit Housku, narazí na cestě na různé problémy, které návštěvu znemožní nebo alespoň zkomplikují. Ani náš první pokus nevyšel a na hrad jsme dorazili až ve chvíli, kdy už byl 5 minut uzavřen. Na druhý pokus jsme byli úspěšnější, ale zase nám zkolaboval fotoaparát... Hrad Houska je prostě opředen tajemnem a záhadami…Hrad Houska je jeden z nejstarších v naší zemi a stojí na velmi zvláštním nelogickém místě. Nestojí poblíž žádné zemské stezky, nebyl hradem královským, neplnil ani funkci hraničního hradu, byl postaven v pusté krajině bez dostupného zdroje vody!! Špatně se tedy hledají důvody k jeho výstavbě. Zvláštní je i jeho čtvercový půdorys, který na rozdíl od ostatních hradů byl stavěn tak, aby bránil něčemu, co je uvnitř hradu, úniku ven a ne průniku dobyvatelů dovnitř. V centru celého hradního systému stojí hradní kaple, která je asi nejzáhadnějším místem. Ačkoliv měl být hrad zbourán, ušel svému osudu a zbourány byly jen stavby obranného charakteru. K čemu tedy hrad, jenž neplnil obrannou funkci? Vždy zde konali strážní službu největší muži České země. Jakoby se zde střežilo něco, co se za žádných okolností nemělo dostat ven. Legenda navíc hovoří, že hrad je vystavěn na skále, kde je průrva nazývaná brána do pekel. Svůj název má prý hrad po pšovském knížeti Houskovi (Pšované byli slovanský kmen). Znalci Keltů tvrdí, že název mohl vzniknout ze zkomoleného slova „brána“, které se vyslovovalo původně Gos-ca. Jde o zajímavou paralelu, neboť pověsti zde hovoří o bráně do pekla. Pod hradem (v místech hradní kaple) praskla skalní stěna a tím se otevřela brána pekel. Jak pověst líčí, nebylo nouze o zjevování démonů, ďáblů apod. Nad místem praskliny tedy byla postavena hradní kaple jako zátka „pekel“. Kdysi chtěli obyvatelé hradu zjistit, jak opravdu peklo pod Houskou vypadá, a tak nabídli odsouzenci na smrt milost, pokud ono „peklo“ zdokumentuje. On přikývl a tak jej začali spouštět po laně do průrvy - brány pekel, ale začal po chvíli vyděšeně křičet, vytáhli ho tedy urychleně ven. Vlasy mu zbělely hrůzou, náhle zestárl a tvrdil, že tam dole viděl ďábly a že se peklo nedá srovnat se smrtí a nadále odmítl „peklo“ popisovat! Údajně za několik dní zemřel. Lidé pak chtěli průrvu zasypat, ale jako by byla bezedná a veškeré kamení jen padalo do hloubky. Zasypání se jim povedlo až po třech letech usilovné práce. Říká se také, že nedaleko hradu bývala bezedná studna. Lidé se báli, že i zde se mohou divné bytosti dostávat na povrch země a bezvýsledně se ji snažili zasypat. Když se nezdařilo zasypání, překryli ji alespoň kamennými deskami a nad nimi pro jistotu postavili kapli - Luňákovu kapli. S hradem Houska je spojen i zvláštní zážitek K.H.Máchy, který se zde dostal časoprostorem až do roku 2006, o čemž existuje sugestivní dopis autora. Podle jiné legendy se na Housce a v jejím okolí zjevuje postava v černé mnišské kápi, která nemá obličej a sleduje opovážlivce, kteří by chtěli Housku navštívit v noci nebo zde dokonce přenocovat. V záhadách a pověstech by bylo možné pokračovat, ale případné zájemce odkazuji na internet, kde je dostatek materiálů. I hrad Kokořín má své pověsti a záhady (loupežnická chasa Petrovští, divoký lovec, zlaté vážky, černý rytíř, nemizící krvavá skvrna…), ale dle mého názoru z pohledu tajemna na Housku nemá.
