Ivča a Jirka

V rámci našeho putování Českým krasem jsme chtěli navštívit Koněpruské jeskyně. Právě letos oslavily tyto jeskyně 50. výročí svého otevření (objeveny byly ještě o 9 let dříve). A když už navštívit jeskyně, tak přece nemůžeme vynechat Kotýz s Aksamitovou bránou a Jelínkovým mostem, Koukolovu horu, Naučnou stezku Zlatý kůň a nepodívat se po cestě na Tetín a Tetínské skály… To jsme ale ještě netušili, jak si s námi v tento den pohraje počasí. Ale postupně. Už ráno, když jsme vstávali, tak slejvák a černé mraky nevěštily nic dobrého. Výlet jsme zahájili po žluté turistické značce (vede ze Srbska přes Kodu až kolem jeskyní na Kotýz a Koukolovu horu). Když jsme ale na vrcholu Kotýzu uviděli černé mraky s blesky, uslyšeli hromy a viděli blížící se černé dešťové závoje směrem od Křivoklátské vrchoviny, které neměly konce, vyměkli jsme. Že to nestihneme zpět k jeskyním, nám bylo jasné. Vybavil se nám ale jeden tunýlek nedaleko jednoho ze vstupů do lomu Čertovy schody, který jsme si zvolili jako momentální cíl a rozhodli se pro návrat. Lehce jsme zmokli, ale tunýlek nás zachránil. Bohužel jsme v něm strávili dobré dvě hodiny. Bouřky nebraly konce a než x-tá skončila, y-tá začala… Díky této „čáře přes rozpočet“ jsme se rozhodli už oželet Jelínkův most, Aksamitovu bránu, Koukolovu horu a nechat je na příště…Pozměněný plán byl mrknout se do jeskyň a projít si Naučnou stezku Zlatý kůň, a po té pokračovat na Tetínské skály. U Koněpruských jeskyní jsme se dozvěděli další novinku, že jim díky bouřkám od rána nejde elektřina. Prý se jim to ještě za celou dobu nestalo (takže vzhledem k výročí se jim to stává maximálně 1x za 50 let) a návštěva je možná jen s baterkami na vlastní riziko, samozřejmě s průvodcem. Toto „riziko“ jsme podstoupili a do jeskyň vyrazili. Celá prohlídková trasa měří asi 600m. Během této prohlídky zvládnete kolem 500 schodů, přičemž 83 točivých na Vás čeká v závěru prohlídky. Jeskyně vznikly činností vod, které prosakovaly vápencovým masívem a vytvořily systém tří jeskynních pater s převýšením více než 70 metrů. Hlavní vývoj jeskynních prostor probíhal asi před 25 - 30 mil. lety. Krápníková výzdoba je však mnohem mladší a lze přepokládat, že dnes lze zde vidět výzdobu x-té generace. Největší raritou ve výzdobě jeskyň jsou asi tzv. koněpruské růžičky (spíše vypadaly jako hlavičky květáku, samozřejmě koněpruského), které jsou starší než 1 mil. let. Bylo navíc zjištěno, že jsou tvořeny kromě jiného také opálem. Jejich vznik probíhal v období, kdy u nás doznívalo tropické až subtropické klima. Jeskyně sloužily i jako úkryt různým živočichům. Byly zde objeveny i kosterní pozůstatky zvířat, která se sem zřejmě propadla komíny spojujícími podzemní prostory s povrchem. Dnes jeskyně obývají jen netopýři a vrápenci, a to zejména v zimních měsících. Prohlídka jeskyní končí ve svrchním patře, kde byla v 15. stol. tajná penězokazecká dílna. U východu z jeskyň začíná Naučná stezka Zlatý kůň, která nás provedla po zajímavých místech po okolí jeskyň. Nejdříve jsme vystoupali (o žádný výstup ale moc nešlo) na vrchol Zlatý kůň, který je se svojí výškou 475 m n.m. jedním z nejvyšších bodů Českého krasu. Z jeho vrcholu jsou krásné výhledy do okolí. Ze Zlatého koně to už bylo jen pár kroků na horní hranu tzv. Císařského lomu, který je součástí velkolomu Čertovy schody západ, na který je z tohoto místa pěkný výhled. Dále stezka pokračovala do zarůstajícího Houbova lomu přímo pod jeskyněmi a po dešti to zde trochu klouzalo. Ze dna lomu je vidět i otvor, kterým byly v roce 1950 objeveny Koněpruské jeskyně. Chtěli jsme odtud pokračovat na nedaleko vzdálenou Kobylu, ale počasí si s námi opět pohrálo, takže jsme raději už putovali na Tetín a Tetínské skály. Tetín byl vybudován na skalním ostrohu nad řekou Berounkou. Dnes tu žije necelá tisícovka obyvatel, ale v minulosti byl Tetín významným místem. Až do 18. stol. zde stálo 5 kostelů a ještě dříve dva (možná tři, ale bájné sídlo kněžny Tety nebylo zatím nalezeno) hrady. Tetín se zapsal nesmazatelně do našich dějin i vraždou kněžny Ludmily, babičky sv. Václava. Ludmilino jméno nese i jeden z místních kostelů, který patří k dominantám obce. Byl postaven v barokním slohu v 80. letech 17. stol. Když vyrazíte na Hradiště, dostanete se nad kaňon Berounky a opuštěné vápencové lomy s řadou jeskyní vzájemně propojených podzemními chodbami. Z těchto míst je krásný výhled směrem k Berounu i na druhou stranu směrem k Srbsku, můžete zde sledovat meandrující Berounku nebo vlaky jezdící po železnici zařezávající se do kaňonu.