Ivča a Jirka

Být v Českém krasu a nenavštívit Karlštejn bychom považovali za neúctu k tomuto hradu. Tento hrad si ji určitě zaslouží. Jak už naznačuje titulek, tak na Karlštejně jsme nestrávili noc, ale červnové pozdní odpoledne.

Císař Svaté říše římské a český král Karel IV. zanechal své výrazné stopy v historii nejen díky svým diplomatickým schopnostem. Dnešním jazykem by se dalo říci, že byl také velkým investorem. První stavba nesoucí jeho jméno byla vybudována v r. 1333 Toskánsku. Šlo o Montecarlo, středověké městečko s hradem (pozor, neplést se známějším Monte Carlem v Monaku, které nese své jméno po princi Karlu III. Monackém). Karel IV. zakládal a stavěl i u nás, ve Francii a Německu. U nás založil např. Nové Město pražské, Pražské vysoké učení, výrazně upravil Pražský hrad, vybudoval kamenný most přes Vltavu, ale i řadu hradů: např. Karlsberg v Kašperských horách (dnes známe pod názvem Kašperk) a Karlskrone u Starého Plzeňce (dnes známe pod názvem Radyně). Každopádně z hradů je u nás nejznámější Karlštejn. Jeho stavba byla zahájena r. 1348, tedy ve stejném v roce, kdy založil i světoznámou univerzitu v Praze, první ve střední Evropě. Všeobecně se ví, že Karlštejn nebyl budován jako správní hrad nebo královské sídlo. Od počátku byl určen jako místo k uložení královských pokladů, zejména sbírek svatých relikvií a korunovačních klenotů.

Pokud jde o Karlštejn, chceme objasnit ještě jeden mýtus, a to ten, že na Karlštejn nesměly ženy. Traduje se to do dnes a většinu v tom utvrdila i zfilmovaná veselohra Noc na Karlštejně od Jaroslava Vrchlického. Je to ale pouze mýtus a nesmysl. Na Karlštejn mohly ženy jako na jiné hrady. Mýtus zřejmě vznikl v 16. stol., kdy kronikář Václav Hájek z Libočan zmiňuje hrad Karlík stojící nedaleko od Karlštejna, který měl sloužit jako noclehárna pro ženy. Ženy ve skutečnosti na Karlštejn jezdily a po hradě se pohybovaly zcela volně. Přístup jim byl zakázán jen do jednoho patra Velké věže, kde byli strážci cenného pokladu.

Pokud se někdo zajímal o tehdejší dobu, tak asi ví, že Karel IV. byl velký vzdělanec, který si potrpěl i na astrologii, mystiku a náboženskou symboliku. Díky tomu nechal Karlštejn vybudovat ve třech rovinách duchovní očisty: První rovina byla životem pozemšťanů a představovaly ji budova purkrabství a císařský palác. Druhá rovina byla očistcem a byla tvořena nižší věží s kaplí (kostelem) Panny Marie, kde byla ukryta Karlova soukromá kaple svaté Kateřiny zdobená drahokamy a portréty českých patronů.
Vyvrcholení (třetí rovinu) představovala nevyšší věž skrývající kapli Ukřižování Páně, později nazývanou kaplí sv. Kříže. Ta symbolizovala nebeský Jeruzalém a byla plná dnes už těžko pochopitelných zašifrovaných numerologických a astrologických významů.

Případné zájemce, které fascinuje esoterika a tajemno, odkazujeme na různé teorie, které lze objevit přes vyhledávače na internetu. Stručně řečeno tyto teorie tvrdí, že Karel IV. měl informace od mnichů cisterciáků, jimž bylo svěřeno tajemství templářů. O templářských rytířích (i jejich násilné likvidaci) byla napsána spousta knih. Traduje se, že snad našli ukrytou Archu úmluvy (a nejen ji). Spekuluje se i o tom, že v době Karla IV. templáři skrývající svoji identitu a fungující pod hlavičkou kamenických cechů, převezli svůj nález z dočasné francouzské skrýše na Karlštejn, který prý Karel IV. budoval jako hrad sv. Grálu…

Na závěr chceme ještě jednou poděkovat paní Nadě Kubů, manželce kastelána Karlštejna, za její ochotu, vstřícnost… a čas, kterým nám věnovala. Tímto ji pozdravujeme a přejeme brzké douzdravení. Jinak Petra jste vybrala správně, byl skvělým průvodcem. :-)