Okružní trasa severním Moravským krasem
Na Zmrtvýchvstání Páně, tj. na Velikonoční neděli, jsme se letos vydali do Moravského krasu. Zvolili jsme okruh jeho střední a severní částí a letos opět s tím, že návštěvu jeskyní necháme na jindy. Jako výchozí bod byl stanoven Ostrov u Macochy, odkud jsme pokračovali Ostrovskou plošinou po zelené turistické značce až do Pustého žlebu. Pustý žleb je cca
Komentáře
Přehled komentářů
Je to opravdu hezká trasa. O aleji víme, ale když jsme tam byli my, teprve třešně začínaly kvést.:-))
Šošůvka
(Zuzka (24zuzana@seznam.cz), 7. 5. 2009 14:48)Juuuj, Šošůvka - a náš oblíbený kostel :-)) Obdobnou trasu jsme šli loni, a to: Ostrov u Macochy - Šošůvka - Sloup - Ostrov u Macochy... Víte o třešňové aleji před Ostrovem u Macochy???? :-)))))
RE:Smrže
(Ivča + Jirka, 29. 4. 2009 23:17)My jsme na ně narazili také poprvé. Byla to naprostá náhoda. Už si ale místečko pamatujeme a příště to chce jen načasovat správný termín.
Smrže
(mf-28.4.O9, 28. 4. 2009 15:22)Gratulujeme,podařil se Vám bezva úlovek.Je nám skoro osmdesát let,ale černé smrže jsme v přírodě ještě neviděli. m+f
RE:
(Jirka, 23. 4. 2009 21:34)Asi to necháme koňovi, ten má větší hlavu. :-) Shodneme se na lišejníku a jestli chce někdo přispět radou další, má možnost. :-D
RE:
(Didi, 23. 4. 2009 14:14)Ptala jsem se znovu a bylo mi řečeno přibližně toto: lišejník je např. jako jabloň vytrvalá rostlina a roste tedy na stále stejném místě. Jeho roční přírůstky jsou tak malé, že je člověk nemusí vůbec zaregistrovat. Tím by se vysvětlilo to, proč vypadá lišejník rok co rok stejně. Co ale způsobilo ty pruhy, kde se mu nedaří... to nevím.
RE:
(Ivša + Jirka, 23. 4. 2009 0:24)Klidně se zeptej, za to (třeba) nic nedáš. :-)Každopádně máme nad čím přemýšlet. :-D
RE:
(Didi, 22. 4. 2009 13:08)Já srovnání nemám, nemůžu soudit a navíc tomu vůbec nerozumím :-) Ale ubiju znovu dotazem kamarádku, třeba jí něco napadne. Z čistě laického pohledu máš ale pravdu, je to zvláštní. Leda by na daných místech bylo cosi, co se lišejníku nelíbí, jiné složení horniny, jiné podmínky pro jeho růst, méně světla, více vody ... :-)) Opravdu netuším.
RE:
(Jirka, 21. 4. 2009 23:10)Ahoj Didi, Chrysothrix chlorina je dobrý tip. Myslím si, že na 90% by to fakt mohl být. Jde o mikrolišejník, který není možné prozkoumat bez zvětšovacích optických přístrojů, takže v tomto konkrétním případě se to bude už špatně posuzovat. Pokud se dívám na odkaz na BioLibu, tak tam mi to sedí a je mi jasné, že až něco takového uvidím (vzpomínám si na tento mikrolišejník z Českého Švýcarska), tak budu vědět, která bije. :-) Když se ale dívám znovu na skály ve Staré Rasovně, jak to máme na fotkách (a našel jsem si na internetu i fotky starší z téhož místa), tak mě matou ty "pruhy" bez lišejníku. Třeba ale byly způsobeny vodou z jarního tání, která i tyto mikrolišejníky smetla ze skály. Je ale zvláštní, že by voda smetla každým rokem shodná místa a mikrolišejník rostl každým rokem stejně (fotky vyapadjí každý rok shodně). Tento mikrolišejník totiž obrůstá kameny (skály) v nepravidelných povlacích, takže bych je očekával na skále každý rok trochu jinak. Nechal bych si v tomto konkrétním případě zadní vrátka na chemickou reakci... :-)) Koukám, že to jsou řeči hodné politika nebo diplomata...:-)))
RE:
(Didi, 21. 4. 2009 17:51)Tak dnes ještě jednou :-) Vypadá to, že kamarádka to trefila. To žluté vypadá na Chrysothrix chlorina, lišejník, něco málo jsem o něm našla, mrkněte na http://www.biolib.cz/cz/taxon/id125073/. Myslím, že by to mohlo být ono.
RE:
(Didi, 21. 4. 2009 13:01)My to žluté zkoumali s taťkou, ale na nic jsme nepřišli. Také nás napadl lišejník, ale když jsme to osahávali a prohlíželi z blízka, usoudili jsme stejně jako vy na jiný původ. Zkusím se zeptat ještě kamarádky, je také takový kytičkový nadšenec, třeba na něco přijde.
RE:
(Ivča + Jirka, 21. 4. 2009 0:01)
To je ale otázek. :-) Původně jsme si mysleli, že to žluté na skalách bude botanického původu (např. lišejník), ale nakonec jsme dospěli k závěru, že to zabarvení je možná chemického původu. Např. dusičnany ve vodě, která valí přes skály, mohou za určitých podmínek zabarvit kámen do žluta. Ale je to jenom hypotéza, fakticky nevíme.
V lomu se těžily hlavně droby, které se zřejmě drtily na štěrk a drtě. V jižní části lomu se těžil vápenec.
Pokud jde o jeskyně, většina je přístupných, ale musíš být zkušený speolog, abys někde nezůstala "viset". Takových případů už bylo. Často jeskyně prudce klesají dolů. Od většiny jeskyní existují mapy, některé se dají dohledat i na internetu.
Mohelenská hadcová step
(Didi, 20. 4. 2009 17:46)Máte v okolí tolik krásných míst, až vám začínám závidět :-) Lom je pěkný, má to typické zabarvení vody, které láká ke koupání. Co se vlastně v lomu těžilo? Je v něm koupání povoleno? A co ty četné menší jeskyně, jsou přístupné? Resp. dají se volně prozkoumat? A ještě jedna botanická otázka: jak se jmenuje to, co na skalách vytváří výrazný žlutý povlak? Xkrát jsem se s tím už setkala, ale nevím, oč jde.
RE: Šošůvka
(Ivča + Jirka, 7. 5. 2009 23:17)