Jdi na obsah Jdi na menu

 


Okružní trasa severním Moravským krasem

Na Zmrtvýchvstání Páně, tj. na Velikonoční neděli, jsme se letos vydali do Moravského krasu. Zvolili jsme okruh jeho střední a severní částí a letos opět s tím, že návštěvu jeskyní necháme na jindy. Jako výchozí bod byl stanoven Ostrov u Macochy, odkud jsme pokračovali Ostrovskou plošinou po zelené turistické značce až do Pustého žlebu. Pustý žleb je cca 7 km dlouhý krasový kaňon od Skalního mlýna do obce Sloup. S výjimkou dolní části je bezvodý. Stěny kaňonu tvoří většinou strmé vápencové skály s velkým množstvím jeskyní. Údajně se jich zde nachází kolem 450. Pustým žlebem vede červeně značená turisticky trasa až do Sloupu, odkud jsme pokračovali prudším stoupáním do obce Šošůvka. Zde jsme dvakrát ze značené trasy odbočili. Jednou k nové Kapli sv. Václava a Anežky České, která byla vysvěcena před 6 a ½ lety a je moderní a zajímavou dominantou obce. Podruhé jsme odbočili na Helišovu skálu, nejyšší vrchol Moravského krasu (613 m n.m.) se zatopeným lomem, kde v současné době probíhá jeho rekultivace. Jižní část kopce se ještě nedávno využívala k těžbě vápence. V Šošůvce jsme se vrátili na červenou a pokračovali kolem studánky Na Troubkách. Jedná se o významné prameniště vody, které už ve středověku využíval hrad Holštejn. Tato oblast je významná také množstvím závrtů, ponorných toků a podzemních jeskyní. Po červené jsme dorazili až do obce Holštejn a pokračovali až k hradu stejného jména. Hrad stával na mohutné vápencové skále kousek za Holštejnem. Jeho jméno vzniklo zkomoleninou z německého Hohl stein = dutá skála nebo kámen. Pod hradem se totiž nachází jeskyně Hladomorna, která sloužila jako hradní vězení. Dnes zde přezimují netopýři. Z hradu zbylo jen pár zdí a celá skála je porostlá stromy. Hrad zchátral jednak časem, protože se o něj nikdo nestaral, a také proto, že sloužil jako zdroj kamení pro stavbu vesnic v jeho širém okolí. Od hradu jsme sestoupali po červené do Holštejnského údolí, kde se nachází tajemný svět podzemí Nová a Stará Rasovna. Jedná se o místa v nichž potok Bílá voda mizí v hlubinách země. Blíže ke zřícenině hradu se nachází Nová Rasovna a asi o 250 m dál Stará Rasovna. Nesnažte se k těmto místům dostat od silnice II/373, máte-li rádi život. Vydejte se k těmto místům po červené turistické značce od hradu. Původní ponor potoka Bílá voda Stará Rasovna je dnes již suchý a potok se do tohoto systému vlévá jen při povodních, kdy ponor Nová Rasovna nestačí pobrat všechnu vodu. V době naši návštěvy bylo ještě dobře vidět, kam voda po jarní oblevě dosahovala a kudy tekla. Zajímavostí tohoto místa je, že se ponor nachází při vstupu do nepřístupné jediné ledové jeskyně v Moravském krasu a teplota se zde může pohybovat až okolo bodu mrazu. Od Rasovny jsme vystoupali kolem Wanklova závrtu a pokračovali kolem Kalvodova kříže (stále po červené) až do Ostrova u Macochy, východiska našeho dnešního výletu. Celá popsaná okružní trasa, i s popsanými odbočkami, měřila necelých 19km. Převýšení trasy činilo pouze 188m, ale bylo potřeba díky střídání klesání a stoupání, vystoupat necelých 300m.    

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

RE: Šošůvka

(Ivča + Jirka, 7. 5. 2009 23:17)

Je to opravdu hezká trasa. O aleji víme, ale když jsme tam byli my, teprve třešně začínaly kvést.:-))

Šošůvka

(Zuzka (24zuzana@seznam.cz), 7. 5. 2009 14:48)

Juuuj, Šošůvka - a náš oblíbený kostel :-)) Obdobnou trasu jsme šli loni, a to: Ostrov u Macochy - Šošůvka - Sloup - Ostrov u Macochy... Víte o třešňové aleji před Ostrovem u Macochy???? :-)))))

RE:Smrže

(Ivča + Jirka, 29. 4. 2009 23:17)

My jsme na ně narazili také poprvé. Byla to naprostá náhoda. Už si ale místečko pamatujeme a příště to chce jen načasovat správný termín.

Smrže

(mf-28.4.O9, 28. 4. 2009 15:22)

Gratulujeme,podařil se Vám bezva úlovek.Je nám skoro osmdesát let,ale černé smrže jsme v přírodě ještě neviděli. m+f

RE:

(Jirka, 23. 4. 2009 21:34)

Asi to necháme koňovi, ten má větší hlavu. :-) Shodneme se na lišejníku a jestli chce někdo přispět radou další, má možnost. :-D

RE:

(Didi, 23. 4. 2009 14:14)

Ptala jsem se znovu a bylo mi řečeno přibližně toto: lišejník je např. jako jabloň vytrvalá rostlina a roste tedy na stále stejném místě. Jeho roční přírůstky jsou tak malé, že je člověk nemusí vůbec zaregistrovat. Tím by se vysvětlilo to, proč vypadá lišejník rok co rok stejně. Co ale způsobilo ty pruhy, kde se mu nedaří... to nevím.

RE:

(Ivša + Jirka, 23. 4. 2009 0:24)

Klidně se zeptej, za to (třeba) nic nedáš. :-)Každopádně máme nad čím přemýšlet. :-D

RE:

(Didi, 22. 4. 2009 13:08)

Já srovnání nemám, nemůžu soudit a navíc tomu vůbec nerozumím :-) Ale ubiju znovu dotazem kamarádku, třeba jí něco napadne. Z čistě laického pohledu máš ale pravdu, je to zvláštní. Leda by na daných místech bylo cosi, co se lišejníku nelíbí, jiné složení horniny, jiné podmínky pro jeho růst, méně světla, více vody ... :-)) Opravdu netuším.

RE:

(Jirka, 21. 4. 2009 23:10)

Ahoj Didi, Chrysothrix chlorina je dobrý tip. Myslím si, že na 90% by to fakt mohl být. Jde o mikrolišejník, který není možné prozkoumat bez zvětšovacích optických přístrojů, takže v tomto konkrétním případě se to bude už špatně posuzovat. Pokud se dívám na odkaz na BioLibu, tak tam mi to sedí a je mi jasné, že až něco takového uvidím (vzpomínám si na tento mikrolišejník z Českého Švýcarska), tak budu vědět, která bije. :-) Když se ale dívám znovu na skály ve Staré Rasovně, jak to máme na fotkách (a našel jsem si na internetu i fotky starší z téhož místa), tak mě matou ty "pruhy" bez lišejníku. Třeba ale byly způsobeny vodou z jarního tání, která i tyto mikrolišejníky smetla ze skály. Je ale zvláštní, že by voda smetla každým rokem shodná místa a mikrolišejník rostl každým rokem stejně (fotky vyapadjí každý rok shodně). Tento mikrolišejník totiž obrůstá kameny (skály) v nepravidelných povlacích, takže bych je očekával na skále každý rok trochu jinak. Nechal bych si v tomto konkrétním případě zadní vrátka na chemickou reakci... :-)) Koukám, že to jsou řeči hodné politika nebo diplomata...:-)))

RE:

(Didi, 21. 4. 2009 17:51)

Tak dnes ještě jednou :-) Vypadá to, že kamarádka to trefila. To žluté vypadá na Chrysothrix chlorina, lišejník, něco málo jsem o něm našla, mrkněte na http://www.biolib.cz/cz/taxon/id125073/. Myslím, že by to mohlo být ono.

RE:

(Didi, 21. 4. 2009 13:01)

My to žluté zkoumali s taťkou, ale na nic jsme nepřišli. Také nás napadl lišejník, ale když jsme to osahávali a prohlíželi z blízka, usoudili jsme stejně jako vy na jiný původ. Zkusím se zeptat ještě kamarádky, je také takový kytičkový nadšenec, třeba na něco přijde.

RE:

(Ivča + Jirka, 21. 4. 2009 0:01)

To je ale otázek. :-) Původně jsme si mysleli, že to žluté na skalách bude botanického původu (např. lišejník), ale nakonec jsme dospěli k závěru, že to zabarvení je možná chemického původu. Např. dusičnany ve vodě, která valí přes skály, mohou za určitých podmínek zabarvit kámen do žluta. Ale je to jenom hypotéza, fakticky nevíme.
V lomu se těžily hlavně droby, které se zřejmě drtily na štěrk a drtě. V jižní části lomu se těžil vápenec.
Pokud jde o jeskyně, většina je přístupných, ale musíš být zkušený speolog, abys někde nezůstala "viset". Takových případů už bylo. Často jeskyně prudce klesají dolů. Od většiny jeskyní existují mapy, některé se dají dohledat i na internetu.

Mohelenská hadcová step

(Didi, 20. 4. 2009 17:46)

Máte v okolí tolik krásných míst, až vám začínám závidět :-) Lom je pěkný, má to typické zabarvení vody, které láká ke koupání. Co se vlastně v lomu těžilo? Je v něm koupání povoleno? A co ty četné menší jeskyně, jsou přístupné? Resp. dají se volně prozkoumat? A ještě jedna botanická otázka: jak se jmenuje to, co na skalách vytváří výrazný žlutý povlak? Xkrát jsem se s tím už setkala, ale nevím, oč jde.