Ivča a Jirka

Na Velikonoční pondělí jsme se po necelém půlroce vrátili do NP Podyjí. Protože jsme v říjnu 2008 navštívili pravý břeh řeky Dyje, tak jsme na jaře zvolili břeh opačný.  Výchozím bodem bylo parkoviště před obcí Mašovice, odkud jsme pokračovali po zeleně značené turistické značce. První zastávkou byl Andělský mlýn v Mločím údolí, který je jediným dochovaným mlýnem na celém území NP Podyjí. Mlýn se zachoval z toho důvodu, že nebyl vystavěn u Dyje. Veškeré objekty u Dyje byly totiž po roce 1949 díky hraničnímu pásmu násilně vysídleny a zničeny. Původně byl mlýn vystavěn v renesančním slohu (na jeho zdech byly nalezeny zbytky sgrafitové výzdoby). My jsme ale byli velmi zklamáni, protože v současné době zjevně chátrá. Po zelené jsme pokračovali na vyhlídku Králův stolec. Dle pověsti odtud sledoval polský král Jan III. Sobieski v roce 1683 přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Vídni, kterou obléhali Turci. Dnes by se zde vojáci asi utopili, protože v 60. letech minulého století se zde vybudovala znojemská přehradní nádrž. Roku 1892 byl na počest polskému králi na tomto místě vybudován turistickým klubem dřevěný pavilon, který sloužil až do konce 1. sv. války. Roku 1922 zřídil turistický spolek nedaleko místa původního pavilonu nový altán, který se dochoval dodnes. Každopádně je zde dnes krásná vyhlídka. K našemu překvapení jsme zde neobjevili jediného turistu, takže jsme se zde celou atmosféru patřičně vychutnali.

Z Králova stolce jsme se vrátili do Mašovic, ale tentokrát po žluté turistické značce. Hned na konci Mašovic (směrem na Znojmo) jsme nemohli vynechat zatopený zrekultivovaný lom. V lomu skončila těžba (po 30 letech) teprve v roce 1999. Celkové náklady na rekultivaci lomu přišly na 7 mil. Kč. Lom se nachází na soukromých pozemcích Českomoravských štěrkoven. Vstup je sem umožněn pouze po předchozí dohodě, resp. po písemném povolení firmy. Tímto se této firmě omlouváme, že jsme tak neučinili předem. Ale určitě jsme nebyli jediní, protože jsme zde potkali několik dalších turistů i místních. Mašovický lom patři údajně mezi nejlépe zrekultivovaná místa v Evropě. Společnost Českomoravské štěrkovny obdržela v Bruselu významné ocenění za obnovu tohoto místa v mezinárodní soutěži o nejlepší projekt v oblasti udržitelného rozvoje a dostala zvláštní cenu za rekultivaci kamenolomu.  Mašovický kamenolom patří mezi evropsky významné lokality, které registruje národního seznam Natura. V lomu totiž žije kriticky ohrožený druh čolka dravého. Znojemsko je jediné místo v ČR, kde se tento obojživelník stále nachází. Nám se ho ale objevit nepodařilo. Další zajímavostí je skutečnost, že voda každým rokem v lomu stoupá a teď dosahuje hloubky zhruba 15m. Další pozoruhodností Mašovic je, že na sklonku roku 2000 došlo náhodně k objevu řady pravěkých objektů rozmístěných podél silnice mezi Mašovickým lomem a začínající zástavbou v Mašovicích v lokalitě zvané Pšeničné. Nejvýznamnějším archeologickým nálezem bylo odkrytí dvojitého rondelu na okraji obce, který se řadí ke kultuře moravské malované keramiky (5500 – 4900 př. n. l.). Tento rondel je první svého druhu na Moravě a svoji rozlohou patři mezi největší. Rondely představují předchůdce Stonehenge a jsou místem, kde se prováděly kultovní obřady. Kruhový rondel byl obehnán hlubokým příkopem se 4 vstupy, kudy lidé vcházeli na shromaždiště. Přepokládá se, že rondel sloužil i jako kalendář, neboť byl postaven podle astronomické orientace. Velikost mašovického rondelu byla určena pomocí leteckého průzkumu. Průměr vnitřního kruhu byl 80m, vnějšího kruhu 110m.

Při zpáteční cestě jsme také navštívili osadu Hradiště, která je dnes součástí Znojma. Ve starších pramenech byla označována jako Hradiště sv. Hypolita či německy Pöltenberg. Hradiště leží na vrcholku skalní ostrožny vypínající se do výšky 332m n. m. Od okraje města Znojma je oddělena hluboce zaříznutým údolím Gránického potoka. Dnes je ostrožna zastavěná nejen rodinnými domky, ale i historickými budovami probošství Křížovníků s červenou hvězdou a kostelem sv. Hypolita, který dal osadě i původní jméno. Ostrožna svou polohou lákala člověka k osídlení již od pravěku (pozdní doba kamenná, bronzové i železná). V době železné zde vyrostlo opevnění a lokalita se změnila v pevnost. Osídlení pokračovalo ve starší době římské. Největší význam získalo místo v období slovanském (hradištním). V 9. stol. n.l. zde vznikl hrad s rozlohou dvacet hektarů. Ten patřil, spolu s Mikulčicemi, Starým Městem a Pohanskem, k nejvýznamnějším mocenským centrům Velké Moravy. Původní výška tehdejších hradeb dosahovala až 7m. Zánik pevnosti neznamenal zánik Hradiště. Osídlení pokračovalo nadále a po založení přemyslovského hradu vzniklo v jeho podhradí pozdější město Znojmo. Dnes je od Hradiště hezký výhled na Znojmo.