Ivča a Jirka

S vypuštěnou Brněnskou přehradou již bylo možné se na našich stánkách setkat v rámci miniseriálu: Na dně Brněnské přehrady, Na dně Brněnské přehrady II a Na dně Brněnské přehrady III a IV. V rámci těchto fotogalerií jsme i popisovali důvody, proč se přehrada vypouští. Výběrové řízení na vyčištění vypuštěné přehrady za více jak 140 mil. Kč se trochu natáhlo, a tak až na podzim 2009 bylo možné práce zahájit. Na prvním místě začaly přípravné práce pro stavbu provzdušňovacích věží a také podzimní vápnění. Na to naváže ošetření břehů biologickými látkami, odtěžení bahna v Rokli a na Sokoláku a následné nasazení dravých ryb. Poté by měla následovat postupná výstavba čističek vod tekoucích do přehrady. Pokud by vše šlo podle plánovaného harmonogramu (mimo čističek, jejichž postupná výstavba by teprve následovala), mohla by se Brněnská přehrada začít napouštět před prázdninami 2010.

Poslední neděli v září jsme se vypravili po pravém (západním) břehu vypuštěné přehrady k hradu Veveří. Od Rakovce, přes Kozí Horku až do Rokle jsme využili cestiček vyšlapaných na vypuštěném dně. Za Roklí jsme vyšplhali lesní cestou na Oboru a pokračovali k hradu Veveří.

Mohutná stavba hradu Veveří ční nad hladinou Brněnské přehrady. Předchůdcem hradu bylo hradiště vybudované u dnes dochované pozdně románské stavby, kaple Matky Boží, která bývá nazývána i jako kostelík Nanebevzetí Panny Marie. Dnes stojí tato kaple mimo hrad Veveří a je od něj vzdálena asi 500m. Výstavba hradu byla zahájena v polovině 13. stol. na jihozápadní straně ostrohu. Zde byla vybudována hranolová obytná věž, která byla dobře chráněná.Na přelomu 13. a 14. stol. přibyla severozápadně od této věže další stavba s hradbou, se vstupní bránou a okrouhlou věží s břitem. Zřejmě na poč. 14.stol, kdy na Veveří pobýval Jan Jindřich, bratr Karla IV., byl vedle okrouhlé věže vybudován nový gotický palác s kaplí. Zároveň se zesílilo opevnění, vybudovalo nové předhradí s hranolovými věžemi zabudovanými v hradbě. Z Veveří se tak stala pevnost, která odolala r. 1424 i husitům. Stejně tak hrad Veveří odolal během 30leté války Švédům. Úspěšní byli až Prusové r. 1741.

Hrad Vevěří i kaple Matky Boží jsou opředeny různými tajemstvími a spojeny s řadou pověstí. Veverský rukopis, který řada historiků považuje za nevěrohodný, uvádí, že v letech 1258, 1274, 1280, 1287, 1293 a 1304 se na Veveří konala řadová templářská zasedání. R. 1304 se prý zasedání zúčastnil i templářský velmistr Jacquese de Molay, který byl o 10 let později upálen v Paříži. Templáři se prý podíleli na úpravách hradu, včetně jeho opevnění, tajných chodeb a štol sloužících nejen jako skladiště potravin, ale i jako tajné chodby, shromaždiště a pohřebiště členů řádu templářů. V minulosti se tvrdilo, že centrem chodeb byla kaple Matky Boží, odkud vedly 4 tajné chodby (jindy se tvrdí že 8). Díky těmto chodbám začala kaple v minulém století „sedat“ a na zdech se objevily praskliny. Po 2. světové válce zde zedníci objevili ve hloubce asi 80cm pod podlahou kachle se symboly ve tvaru čtyřlístku a ve hloubce 1,2m narazili na zdivo, které pokládali za další podlahu nebo klenbu chodby. O chodbách se tvrdilo, že vedly do Veverské Bítýšky, propojovaly kapli s hradem Veveřím, hrad Veveří s Portou Coeli v Předklášteří, odkud chodba pokračovala přes Doubravník až na hrad Pernštejn. Tajná chodba prý spojovala i hrad Veveří se Špilberkem, což umožnilo při obléhání Brna Švédy město zásobovat. Někteří dokonce věří, že se pod Veveřím nachází systém tajných chodeb včetně podzemní hradní jeskyně. Hledači pokladů se domnívají, že je pod Veveřím ukryt i templářský poklad včetně tuctu stříbrných soch apoštolů v životní velikosti. Jako první hledal tento poklad už v 17. stol. jeden z majitelů Veveří, hrabě Prosper Sinzendorf. Byly tehdy objeveny podzemní prostory, které byly vyzdobeny stejně jako kaple Matky Boží, ale místo pokladu zde byly objeveny jen rakve s těly pohřbených templářů. O tajné chodby i templářský poklad na hradě Veveří se zajímali intenzivně také během 2. světové války nacističtí pohlaváři. Kdo viděl na ČT seriál „Strážci duší“, možná si vzpomene na 1. díl, který byl věnován těmto místům. Akorát hrad Veveří byl přejmenován na Vrchnov. Zde byla řešena i záhada reliéfu ve tvaru písmene M nad jedním oknem kaple Matky Boží, kteří někteří čtou jako jméno velmistra Molay. Kapli se ale budeme věnovat podrobněji někdy příště. Kdo by měl zájem o tuto problematiku, odkazujeme na knihu „Hrad Veveří – mýtus, historie a skutečnost“ od antropologa Tomáše Dacíka.

Závěrem chceme upozornit, že mimo Templářského pokladu se k Veveří váže také pověst o přízraku bývalého zlého hradního správce. Ten díky svému chování nenašel ani po smrti klid a projížděl kolem Veveří po smrti jako přízrak v ohnivém kočáře. Původně byl pochován na hřbitově ve Veverské Bítýšce, ale jeho hrob byl 3x nalezen opuštěný a mrtvola pohozená u hřbitovní zdi. Nakonec byla mrtvola správce pohřbena na vrcholu skály proti hradu a místo označeno železným křížem.

Od hradu Veveří jsme se vrátili zpět kolem vypuštěné přehrady do Bystrce. Celkem jsme nachodili 19,1km a vystoupali 270m.