Do Českého Krumlova a na Křížovou horu
V srpnu 2010 jsme zavítali na pár dnů do Českého Krumlova. První den jsme dorazili odpoledne a bylo zřejmé, že si můžeme dovolit jen malý výlet po bezprostředním okolí. Proto jsme se rozhodli pro výstup na Křížovou horu stojící nad jihovýchodní částí města, odkud měly být krásné výhledy nejen na město, ale i na Blanský les. A skutečně byly.
Od Vltavy jsme vyrazili na jihovýchod a stoupali čtvrtí rodinných domků. Zde jsme narazili na modré turistické značení, které nás vedlo křížovou cestou z poloviny 18. stol. Jednotlivé kapličky na křížové cestě (je jich celkem 6) byly vymalovány jihočeským malířem Františkem Jakubem Prokyšem. Dnes ale nejsou moc udržované. Jakmile skončila výstavba rodinných domků, ocitli jsme se na louce pod Křížovou horou s občasnými lesíky. Vystoupali jsme až na Křížovou horu (619m n.m.), která je někdy v mapách také uváděna jako Křížový vrch. Na Křížové hoře prý stával posvátný háj a dub zasvěcený slovanskému bohu Perunovi. Na počátku rekatolizace zde nechal jezuitský kazatel M. Koppe postavit tzv. španělský dřevěný kříž se vsazenou částečkou ze sv. Kříže. Jednalo se o povětrnostní kříž chránící před bouřkami, vichrem a jinými živly. Když mělo dojít k obnově opotřebovaného kříže, byl v r. 1701 vytipován a pokácen silný a zdravý strom. Při pokácení ale došlo k zázraku, kdy se strom rozpadl na 3 kusy, které znázorňovaly kříž, navíc jednotlivé díly prý přesně odpovídaly rozměrům původního kříže. Možná tato událost způsobila, že zde byla vybudována zděná barokní osmiboká kaple Panny Marie Bolestné s ambity. Dřevěná kaple v těchto místech existovala již na konci 17. stol., ale až v letech 1709-1710 zde dvorní eggenberský architekt Jan Dominik Spazzi vybudoval dnešní kapli. Slavnostní vysvěcení proběhlo v září r. 1710 na svátek sv. Kříže. Okolní ambity jsou o 16 let starší. Kapli spravuje českokrumlovský farář, který zde od r. 1991 každoročně koná pouť na svátek Povýšení sv. Kříže (14. 9.). Během roku je kaple uzavřena a nepřístupná.
Z Křížové hory je hezký výhled na celý Český Krumlov, meandr Vltavy a hřeben Blanského lesa včetně nejvyšší hory Kleť. Právě v těchto místech si člověk dobře uvědomí, že Český Krumlov leží na úpatí hory Kleť, která jej chrání před severozápadními větry. Pokud spojíme vrchol Křížové hory s Kletí, dostaneme přímku protínající důležitá posvátná místa (kapli na Křížové hoře, hradní kapli, kostel sv. Víta a kostel sv. Martina). Tato „energetická trasa“ zřejmě hrála svoji roli mnohem dříve a později se jen na tuto trasu vědomě či nevědomě navazovalo.
Křížová hora je také střetem dvou světů (dolního a horního). V hoře se nachází komplex starých důlních štol. Největšího rozkvětu zde dosáhla těžba stříbrných a zlatých rud v 16. stol. A na tuto těžbu také navazovala alchymie, přičemž se Český Krumlov stal v době renesance jejím centrem. V tomto městě tak ve své době žili i věhlasní alchymisté John Dee a Edward Kelly.
My se od Křížové hory vrátili zpět do Českého Krumlova. Zběžně jsme si prošli část města s tím, že centru se budeme věnovat některý celý den našeho pobytu, až se pokazí počasí. To jsme ještě netušili, že to bude až poslední den, kdy začalo pršet. Na úvodním minivýletu jsme nachodili pouhých 6,5 km a vystoupali 149m.
