Jdi na obsah Jdi na menu

 


NPR Dářko a Radostínské rašeliniště

První červencovou sobotu letošního roku jsme se vypravili na Vysočinu. Jako východisko jsme si zvolili obec Radostín. Jedná se o malebnou vesničku na Českomoravské vrchovině nacházející se uprostřed lesů v blízkosti Velkého a Malého Dářka a asi 15 km od Žďáru nad Sázavou. Před 6 lety byla tato obec vyhlášena Vesnicí Vysočiny. Radostín byl založen již koncem 13. stol. v souvislosti s kolonizací zdejšího močálovitého pralesa. Dnes zde žije necelých 160 stálých obyvatel a řada místních nemovitostí je zjevně využívána pouze za účelem rekreace. Obec včetně svého okolí spadá do Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Po menším průzkumu Radostína (rybník se stulíky, lekníny a rybami, kaple sv. Rosalie) jsme se nejdříve vypravili na severovýchod po naučné stezce na samotu Borky. Původně se jednalo o naprosto stejné chalupy, které se nazývaly podle rašelinných cihel (= borky), ze kterých byly vystavěny. Dříve bylo toto místo nazýváno i Panská Bída. Původní ráz těchto chalup už vzal ve většině případů za své a některé domy byly přebudovány k nepoznání. Nedaleko samoty se nachází Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště. Tato rezervace byla vyhlášena v r. 1987 a rozkládá se na ploše cca 35 ha. Nachází se zde ploché rozvodí s tzv. bifurkací vod, tj. je zde vrchoviště dvou řek  - Sázavy ústící do Vltavy a Doubravy ústící do Labe, přičemž vody z těchto míst odtékají do obou těchto řek (více se o této zajímavosti zmiňujeme níže u Malého Dářka). Prošli jsme si část naučné stezky, ale po pár kilometrech jsme to vzdali. Létaly zde ne stovky, ale tisíce komárů, a o nic méně ovádů. Během naší krátké návštěvy rašeliniště jsme byli oba dva totálně poštípaní. Jednalo se v každém případě o komáří a ovádovou kalamitu. K takové kalamitě dochází, pokud hmyz útočí víckrát než 10x za 1 minutu. Jsme přesvědčeni, že k těmto útokům docházelo tak 20x za 1 min., a to bez ohledu na to, jestli jsme byli v pohybu.

Od rašeliniště jsme se vrátili do Radostína a pokračovali po modrém značení březovou alejí k hustým smíšeným lesům lemujícím Velké Dářko. Po cestě jsme museli překonat několik mokřad a menších rašelinišť zahrnutých do Národní přírodní rezervace Dářko. Naštěstí zde už nebylo tak velké množství komárů a ovádů. Nicméně je potřeba počítat s tím, že rašeliniště a močály ztěžují turistům průchod, a to zejména po deštích. Navíc díky letošnímu počasí zde komplikovala občas průchodnost i vegetace, která byla velmi vzrostlá a bujná. Celá rezervace je ovlivněna založením rybníka Velké Dářko, který je nazýván i Mořem Vysočiny. Rybník nechal vybudovat Viktorín z Kunštátu a vévoda Musteberský, syn krále Jiřího z Poděbrad, na přelomu 70. a 80. let 15. stol. za účelem shromažďování vod na pohon mlýnů, hamrů a pil. Rybník byl vybudován v močálových lesích, kterým se říkalo „Darsko“ a odvozenina od tohoto názvu dala i jméno rybníku (původně Dářsko, později Dářko). Rybník o rozloze 206 ha je dosti mělký – v nejhlubších místech dosahuje 4m,  přičemž jeho průměrná hloubka je pouze kolem 1,5 m. Dnes je rybník rekreačním místem, který vyhledávají milovníci koupání, jachtingu, windsurfingu a dalších vodních sportů.

Než jsme ale ještě dorazili k hrázi Velkého Dářka, tak jsme museli projít kolem rozcestníku Padrtiny, odkud už vedou zpevněné cesty. Od Padrtin jsme pokračovali po žluté (vedoucí od Račína) a modré, která nás provázela už z Radostína. Až v těchto místech jsme potkali první turisty a cyklisty. Několik kilometrů předtím jsme k našemu překvapení na nikoho nenarazili. Vysvětlili jsme si to tím, že lidé se dovezli až k Velkému Dářku do míst využívaných ke koupání nebo vodním sportům, do kempu apod., a dále se jim nikam nechce. Značená cesta nás od Padrtin přivedla až do zdejší loděnice. Od loděnice pokračujeme po hrázi mezi Velkým Dářkem a Novým rybníkem.

Od Velkého Dářka jsme se vrátili zpět do Radostína, odkud jsme pokračovali směrem na sever, a to k Malému Dářku. Tento rybník je součástí Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště a je asi 12,5x menší než Velké Dářko. I Malé Dářko bylo vybudováno již ve středověku. Vody z Malého Dářka odtékají dvěma směry. Na jihovýchodě napájí rašeliniště a nedaleko samoty Borky se mění v potok pokračující do Velkého Dářka a podílí se tak na vytvoření Sázavy, kdežto na západě protékají vody přes oficiální stavidlo Malého Dářka, vytváří Štírový potok, který ústí do Doubravy. Kolem Štírového potoka vznikla před 22 lety další zdejší přírodní rezervace Štíří důl. Tuto další rezervaci jsme si ale už museli nechat na příště. Čekal nás ještě návrat do Radostna. Během popsaného výletu jsme nachodili 19,5 km a ač jsme byli na Vysočině, stačilo celkově vystoupat pouhých 82m. Jasný důkaz toho, že obě Dářka se nachází téměř v rovině, což je pro Žďárské vrchy docela rarita.  

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Vysočina

(Fokker100, 25. 10. 2010 16:45)

Ahoj děcka, no príma. Taky se do tohoto kraje chystáme a dá-li Bůh, příší rok se tam podíváme. Zatím jsem došel jen ze Žďáru do Polničky, tak to chceme protáhnout až na to Velké Dářko. Byli jste i na Zelené Hoře? Nevíte náhodou, jestli se dá vidět jako celek z nějakého přilehlého místa?
On ten Santíniho skvost se totiž jako celek nevejde do foťáku. Jinak ovádovou kalamitu jsme zažili letos na Slovensku taky, asi měli letos zvýšenou aktivitu!
Petr

Re: Vysočina

(Zdeněk, 5. 12. 2010 16:52)

Zdravím Fokker 100 škoda že jsi skončil v Polničce příště pokračuj dál na Račín(já už tam jezdím 36let)je tam krásná příroda a můžeš pokračovat lesem na Velké Dářko je to nádherná procházka.Přeji krásný zážitek.

RE: Zálohování

(Ivča + Jirka, 31. 10. 2010 9:27)

Jestli lidi o to budou mít zájem, tak časem půjde cena dolů, neboj. Bude to chtít trochu čas. Pokud jde o zálohování, tak my zálohujeme na externí HDD (takové malé kde nic, tu nic, a 5/6 je pořád volných) a fotky pro jistotu zálohujeme i na DVD (CD jsou kapacitně opravdu „malé“). Pravdou je, že na HDD to uděláme tak 1x za půlrok a na DVD jsme zálohy už také asi rok nevypalovali. :-)
A pokud jde o pana doktora Skružného z Vesničky, tak zcela souhlasíme, ale to se vzájemně nevylučuje, ne? :-))

zálohování

(Fokker100, 31. 10. 2010 8:36)

Ono je to taky ještě dost drahé. Nechal jsem si to udělat v tom Fotostaru a řekli mi, že se to posílá do Německa, kde tu knuhu vyrobí.
(že by díra na našem trhu?). Snad to zlevní, až bude trošku větší konkurence. Z toho, že mi klekne PC a přijdu o všechny fotky, mám taky hrůzu. Zálohovat na CD jsem línej a hlavně se tam toho moc nevejde.
Z toho důvodu mám i pár fotek na webu, i když jsou v mizerné kvalitě (zmenšené a tudíž neostré). Důležitý je, co nejvíc zálohovat do hlavy.
Nikam nespěchat, všechno hezké vychutnat, uložit a pak to jen vytahovat z paměti v horších časech. Jak to dělal ten doktor z Vesničky o)!

RE: fotokniha + vyzkoušejte

(Ivča + Jirka, 30. 10. 2010 21:26)

Ahoj oba,
inspirace je to hezká (už ta samotná tematika), což o to. Už jsme o tom dokonce i přemýšleli, ale nakonec jsme to zatím zavrhli, a to z jednoho prostého důvodu: prostor. V současné době máme doma několik knihoven narvaných knížkami až k prasknutí, a musíme stále vymýšlet další prostory… :-) Představa, že bychom řešili, kam takové knihy dávat, nás odradila. Chápeme, že když někdo jede na exotiku, tak si takovou fotoknihu vytvoří. Takže z našeho pohledu je to určitě skvělá věc, nikoho bychom od toho neodrazovali, ale zatím po ní nesáhneme. A pokud jde o „zvrtnutí“, které zmiňuje Krtek, tak se lze bránit zálohováním (double). Ale o tom jsme už myslím s Krtkem někdy diskutovali u Didi.

Fotokniha

(Krtek, 30. 10. 2010 18:55)

Což o to, fotokniha je po čertech hezká věc (a asi i moc užitečná). Poslední odkaz (z Peru) se mi moc líbí. Jenže se jaksi obávám, že při mém dosavadním postupu, kdy toho za rok nafotím fakt spousty, bych potřeboval taky i novou knihovnu, nebo budu za chvíli spát na balkonu :-))
Chce to buď důslednější selekci po nahrání fotek na PC, nebo více přemýšlet již u samotného zrodu snímku, jenže ono se to lehce řekne.
Něšjakou formu papírové archivace to však stejně v nejbližší budoucnosti bude chtít, prezentace fotek na netu je sice hezká, ale co když se to nějak někdy zvrtne? Zatím mám z poslední doby asi 20 velkých fotek
(cca 24 x 18) a vypadá to moc dobře v tak velkém podání. Jenže kdy jim přibudou další "sestřičky" je ve hvězdách :-(((

vyzkoušejte

(Fokker100, 30. 10. 2010 9:02)

Ahoj děcka, vyzkoušejte, tadyk máte inspiraci: http://www.cewecolor.cz/images/foto/soutez/624/Default.html
Dobrý je, že si to člověk může vzít do postele (za dlouhých zimních večerů)

RE: fotokniha, Zelená hora, e-mail...

(Ivča + Jirka, 29. 10. 2010 0:55)

Ahoj Krtku, Ahoj Petře,
také jsme vyrazili po obědě ven na barvy podzimu. Jak jsme ale vylezli my, tak hned zalezlo sluníčko. Vzali jsme to jen kolem Prýglu.
O existenci fotoknihy víme, ale zatím jsme to nezkoušeli.
I+J

fotokniha

(Fokker100, 28. 10. 2010 11:52)

Určitě se podívej, včíl to frčí. Kouzlo spočívá v tom, že si tu knihu sám vytvoříš na míru, sám si zvolíš velikost, počet a uspořádání fotek na stránce a vše můžeš doprovodit textem. Tvořivý člověk se tu může dokonale vyřádit. A teď už mažu ven, kochat se barvami podzimu. Je tam krásně! Ahoj!

E - mail

(Krtek, 28. 10. 2010 10:55)

Jo Jirko, máš správný postřeh....chybí tam to a
To Fokker: Na tu fotoknihu se rád podívám a pak ti dám vědět..:-)))

Zelená hora

(Fokker100, 28. 10. 2010 9:26)

Díky za radu Krtku, ale ono jde spíš o to, že nikde ze země není vidět ten geniální tvar půdorysu, co tomu ten architekt dal. Naproti je sice kopec, ale vypadá zalesněně, takže z něho asi moc vidět nebude. (Možná včíl jak spadne listí, něco vidět bude?) Jinak co se focení týče, jsem naprostej amatér, jen zaostřím a cvaknu. V poslední době jsem ale objevil "fotoknihu" a jsem tím nadšenej. Sám si ze svých fotek poskládám knížku, doprovodím textem a mám hezkou památku. (http://www.fotostar.cz/fotokniha/vytvoreni-tisk.html)

RE: Fotka Zelené hory

(Ivča + Jirka, 27. 10. 2010 21:40)

Krtku, já se nestydím, to se neboj… :-) Pokud jde o opakující se snímky rostlinek nebo i živočichů, tak to mám hlavně problém u těch vzácnějších. Tam by dal člověk vždy nejraději těch snímků více. A pak samozřejmě, když se snímky povedou. Je to vážně boj. :-))
Mimochodem, nevypadlo Ti v mailové adrese na syna před zavináčem „a“ před „m“? Ať se Fokker nediví… :-)
PS: oXy Online znám, vlastně jen část sedící v Brně.

Fotka Zelené Hory

(Krtek, 27. 10. 2010 18:24)

To Fokker: Na tomto místě jsem bohužel nikdy nebyl, ale viděl jsem snímky z výšky, což ti asi nepomůže. Ale snad bych ti mohl nějak pomoct. Pokud je problém jen v tom, že je celek jako takový vidět celý a nejde jen "stlačitů do kukátka, tak to zkus provést takto: Vyfoť obraz po kouskách na výšku, tak, aby se ti minimálně následující snímek překrýval o třetinu s předešlým a projeď tímto způsobem celý obraz, co chceš zachytit. Na netu se pak dají stáhnout programy, které ti to hezky sešijí . Třeba Photo Stitch nebo ARC Soft PanoramaMarker. Nemám to ze své hlavy, poradil mi to syn, když tak se jej zeptej na podrobnosti na : surkalm@oxyonline.cz
To Jirka: Za hezké fotky se nestyď, když se na ně dobře kouká, tak se dobře kouká, je na nich vidět, že u mnohých sis dal práci, kam se postavit, nebo z jakého úhlu to nejlépe zabrat. Nefotíš exotické místa, kde už z principu každá fotka je skoro unikát, fotíš obyčejnou naši přírodu, ve které se pohybuji tisíce z nás a řekni, kolik z nich vidí to co ty, nebo lépe ty s Ivčou a ještě to umíte i podat tak, aby to dobře vypadalo. Je fakt, že někdy některou rostlinku v té samé galerii dáváš vícekrát, snad aby se pořádně "vryla" do paměti, ale je to tvůj styl a de fakto dávaš tím najevo, jak se ti ten který úlovek líbí. To pokušení opakovat podobné záběry moc znám a bojuji s ním dost často, takže nejsi sám :-)))

RE: Velké Dářko a Vysočina

(Ivča + Jirka, 26. 10. 2010 23:57)

Ahoj Krtku,
Tobě asi proběhl po klávesnici, když jsi psal svůj komentář, nějaký domací mazlíček... :-)))
Pokud se jedná o bifurkaci, tak nás napadá ještě jeden takový případ v naší zemičce: Lužnice. Ta se rozděluje na Starou a Novou řeku, přičemž Nová ústí do Nežárky (i když později i Nežárka ústí do Lužnice).
Jinými motivy nepohrdám. Dost ale záleží, kde se nacházíme. Pokud nestíháme fotit rostliny, hmyz…, pak ani není moc času na jiné. Samozřejmě jsme zajásali, když Tě v této fotogalerii zaujalo tolik fotek.
I+J

RE: Vysočina

(Ivča + Jirka, 26. 10. 2010 23:55)

Ahoj Petře, na Zelené hoře jsme už docela pár let nebyli. Jen jsme ji míjeli, když jsme byli před dvěma lety na Vysočině (najdeš ve fotogalerii v rubrice „2008 Českomoravská Vysočina“). Pokud víme, tak slušný výhled je z protějšího kopce, ale žádné zázraky nečekej. Určitě se nejedná o letecký pohled. Slušnější výhled na ambit je z kostelní věže zasvěcené Janu Nepomuckému. A pak už jen z letadla… :-)
I+J

Velké Dářko a rašeliniště

(Krtek, 26. 10. 2010 17:22)

Ahoj Ivčo a Jirko. Asi 2 roky zpět se mi dostala do rukou kniha o bifurkaci Orinoka a ještě jedné jihoamerické řeky a tak co se týče tohoto zajímavého úkazu, jsem trošku v obraze. Avšak nikdy by mně nenapadlo, že se s tím setkám i v domácích podmínkách, čímž vám děkuji.
Díval jsem se Jirko i na fotky, jsou moc hezké, spouty zachycených rostlin, včetně několika záběrů povedených živočichů, nepohrdáš v poslední době ani s jinými motivy a oceńuji tvé oko:zbytky slámy, ty jsou jak z Planety opic - 623, symbioza vrbiny a plotu - 651, lidová architektura 653, světlo a stíny 660, plachetnice 702, velké dářko 711,717, 719, krajina 762.
Šikovné fotky stulíka 587,591, leknínu 599, kapra 611, okáčů 627,636, pstročka 695 i krabilice 743.
Mějte hezký den. Krtek





















RE: Dářko

(Ivča + Jirka, 25. 10. 2010 16:39)

Ahoj,
to jsme rádi, že fotogalerie zaujala. My už se na Dářko chystali delší dobu, ale pořád se to odsouvalo a odsouvalo. Určitě se tam někdy mrkněte, budeš spokojený. My se určitě chceme také vydat do Štířího dolu.
A pokud se jedná o Motýly III, tak už aby to bylo. :-) Vždy, když narazíme na nějakou píďalku, tak si na 3-ku vzpomeneme. :-)
I+J

Dářko

(Jirka, 25. 10. 2010 12:28)

Ahoj,
opět zajímavá fotogalerie.
Zrovna včera jsme okolo Velkého Dářka jeli do Chrudimi, bohužel nebyl čas se tam zastavit. Moc rád bych se tam trochu porozhlédl v příštím létě, jen doufám, že nebude tak deštivé jako letos.
Jirka
PS: V příštím roce by měl konečně vyjít třetí díl Motýlů a housenek střední Evropy, čeleď píďalkovití. Uvidíme. :-)