NPP Váté písky – Moravská Sahara
V polovině letošního dubna jsme vyrazili na Moravskou Saharu na jihovýchodě jižní Moravy nedaleko Bzence. Borové lesy na písku, do kterého se místy pěkně boříte, můžou někomu připomínat i piniový háj u moře. Fakticky se ale o žádnou poušť nejedná, jak by se někomu mohlo zdát dle názvu. Jak tohle místo k tomuto názvu přišlo? Za všechno vlastně může špatné hospodaření člověka, ale postupně. Zřejmě na konci doby ledové sem větry navály až 20-ti metrovou vrstvu písku. Původně zde stával rozsáhlý vlahý les s duby, který písek „hlídal“. Od 14. stol. se zde začalo intenzivně kácet, protože lidé potřebovali k obživě louky, pastviny, vinice…Počátkem 19. stol. se zde na většině míst vyskytovaly jen ojedinělé stromy a pařezy. Intenzivní kácení stromů obnažilo písečnou půdu. Písek se začal dávat do pohybu a pokryl i pole v širším okolí. Vytvořily se zde i pohyblivé písečné duny. Na počátku 19. stol. je pak toto místo označeno jako naprostá pustina, kterou místní pojmenovali Moravskou Saharou. Les se sem vrátil až docela nedávno. Zasloužil se o to nadlesní z Bzence Jan Bedřich Bechtel. Zkoušel od r. 1825 různé druhy dřevin. Nejvíce se mu osvědčila borovice (vysázelo se jí zde přes
Vídeňská vláda v 19. stol. také rozhodla, že právě Moravskou Saharou povede Severní dráha císaře Ferdinanda, která je dnes železniční trasou Přerov - Břeclav. Z bezpečnostních důvodů musel být kolem trati zachován nezalesněný pruh, který sloužil jako ochrana před případným požárem, který by mohla způsobit projíždějící lokomotiva. Právě tento bezpečnostní protipožární pás u železniční trati se stal významným útočištěm pískomilné flóry. V r. 1990 byl tento pás vyhlášen Národní přírodní památkou Váté písky. Dnes zaujímá rozlohu asi 100ha.
My jsme do těchto míst vyrazili od Bzence. Po modrém značení jsme dorazili k turistickému rozcestníku Bzinek. Původně jsme odtud chtěli pokračovat po zelené k bývalému Vojenskému cvičišti Bzenec. Zelená je ale jenom v mapách, fakticky zde zmizela. Bylo nám jasné, která cesta vede k cvičišti, ale řekli jsme si, že pokud byla zrušena, mělo to svůj důvod a vydáme se po modré. Modré značení nás dovedlo až rekreačnímu středisku Doly, kterým je umožněn průchod. Minuli jsme bývalý Baťův důl Littner, kde se v r. 1939 začal těžit lignit. Modrá značka nás přivedla až k železniční stanici Bzenec – přívoz. Odtud jsme si kousek odskočili k řece Moravě a pokračovali neznačenou cestou k NPP Váté písky.
Na Vátých pískách nás překvapilo pár věcí: Někteří z místních využívají tuto památku k motokrosu!! Jiní lenoši jezdí i přes zákaz vjezdu přírodní památkou autem až nad pískovnu, zde se pokochají rozhledem na pískovnu a nejbližší okolí, sednou do auta a zase odjedou. Trochu nás tento přístup šokoval, nemluvě o přejetém hmyzu, rozježděných rostlinách…Každopádně působí Váté písky nezvyklým dojmem, spousta písku, borovicové porosty, zvláštní kytky, z nichž některé neumíme ani pojmenovat. Prošli jsme si Vátými písky jen asi 3km, protože už byl čas na návrat do Bzence. Jako zpáteční cestu jsme zvolili kombinaci značených a neznačených cest lesy Moravské Sahary. Každopádně jsme se vraceli s tím, že se do těchto míst vrátíme později, kdy rostliny už budou kvést.
Nachodili jsme 22km, ale cesta to nebyla nijak náročná. Stačilo vystoupat celkem 142m. Občas jsme se jen bořili do písku a měli obdobné pocity, jako když se prodíráte sněhem.
Komentáře
Přehled komentářů
Na varování nedej, ty to jistě zvládneš... :-)
RE: Váté písky
(Ivča + Jirka, 22. 6. 2010 22:26)Ahoj Krtku, Váté písky jsou opravdu zajímavé a neobvyklé místo. Pokud Ti to vyjde, tak se do těchto končin určitě mrkni. Na kolo to ale moc není. Cyklostezky vedou jen na okraji lesů. Jedni naši známí to projeli i skrz lesy, po těch písečných cestách, a říkali, že si pěkně dali do těla. Občas museli po vlastních, protože písek zvítězil a projet se prý nedalo. Ta fotka Syrovinky nás také okouzlila, proto se zde objevila. A ještěr chystající se papkat zde také nemohl chybět. :-)
Váté písky
(Krtek, 22. 6. 2010 18:01)Ahoj Ivčo a Jirko, ve zdejší lokalitě jsem ještě přímo nebyl, pokud nepočítám cestu vlakem, ale již jsem byl nedaleko i na kole (vloni) . Z vlaku to tam vypadalo celkem zajímavě a po vašich fotkách ječtě více. Pěkný pryšec (933), kolenec (938) aj. Dobrý záběr je 926, tam to vypadá jakoby Ivču chtěl spapkat nějaký ještěr a botanici prominou, ale nejvíce se mi líbí fotka říčky Syrovinka - moc krásné světlo a kresba stínů
RE: Vítání ptačího zpěvu...
(Ivča + Jirka, 4. 5. 2010 14:20)
Ahoj Jirko, co popisuješ, zní opravdu dobře. Pěkně jste si to užili. Je pravda, že brzy po ránu bylo počasí nic moc, ale nakonec to dobře dopadlo.
Pokud jde o Pekárnu, mohl bys nám napsat do mailu upřesnění, v kterých místech se „bezáci“ nachází. Neměli jsme na ně zatím na Pekárně štěstí a docela by nás to zajímalo. Navíc to máme „za rohem“. Předem díky.
I.+J.
Vítání ptačího zpěvu na přehradě
(Jirka, 4. 5. 2010 9:26)
Ahoj,
s tím počasím na 1. máje teda nic moc. Ráno pršelo téměř v kuse od pěti až do devíti, takže jsme byli kompletně mokří a kapky vody mi tekly i do dalekohledu. Pak najednou vysvitlo slunce a teplota stoupla snad o 10 stupňů, abychom se při výstupu od přehrady do Rozdrojovic pořádně zapotili. Uznejte, že lepší počasí jsme si nemohli přát. ;-)
Pokud jde o pozorované ptáky, bylo toho hodně, déšť jim nijak zvlášť nevadil a hned jak se vyčasilo, spustili ještě hlasitější koncert. Potkali jsme např. vodouše kropenatého, rybáka černého, racka malého, pisíka obecného, krutihlava obecného, rehka zahradního, datla černého, lejska bělokrkého, vránu obecnou šedou, šoupálka dlouhoprstého, kukačku obecnou, žlunu šedou, káni lesní a mnoho jiných běžnějších druhů ptáků lesních, vodních i synantropních. Jako bonus jsme pozorovali užovku podplamatou, střevlíka vrásčitého, skokana skřehotavého, majku obecnou, slepýše, mandelinku topolovou a mnoho různých kvetoucích rostlin, např. velmi dekorativní kyčelnici cibulkonosnou nebo řeřišničník písečný. Stálo za to překonat zmíněné nepohodlí. Bylo nás 18 a nikdo asi nelitoval, že si přivstal. :-)
Jirka
PS: Odpoledne jsem si zašel ještě do PP Pekárna zkontrolovat místní populaci prstnatce bezového. Už začínají kvést.
RE: Váté písky
(Ivča + Jirka, 3. 5. 2010 22:03)
Ahoj Jirko,
my se sem zvažujeme vrátit v květnu nebo v červnu. Uvidíme, jak nám to bude vycházet. Ohledně rostlin jsme se dívali na botany.cz, abychom byli v obraze, co vše lze zde objevit. O pakudlance či ploskorohovi jsme se také dočetli. Krasce meďáka jsme tušili, že by zde mohl být. Objevili jsme ho na Kokořínsku, kde byly borové lesy na písčitém podkladě velmi podobné. Když zaprší, houby zde určitě rostou, ale když pořádně zaprší, tak kde nerostou? :-)) A jak dopadla prvomájová výprava s ornitology? Počasí nakonec vyšlo, ne?
Váté písky
(Jirka, 3. 5. 2010 8:42)
Ahoj,
na Vátých píscích jsem se byl podívat loni začátkem září a bylo to tam zajímavé. Smil písečný a trávnička obecná tu kvetly všude, viděli jsme tu i jednu housenku lišaje borového. Rád bych se tam zajel zase někdy podívat, láká mě zejména výskyt síťokřídlého hmyzu (ploskoroh, pakudlanka) a někteří brouci, např. krasec měďák, chroust mlynařík. Měl by tu růst i šater latnatý a kavyl písečný. Jinak Bzenecká doubrava je i evropsky významné ptačí území pro výskyt lelka lesního, dudka chocholatého a skřivana lesního. A když v létě zaprší, prý se ve zdejších borových lesích sbírají hřibovité houby ve velkém. :-)
RE: Váté písky
(Ivča + Jirka, 23. 6. 2010 23:56)