Ivča a Jirka

22.7.2010 jsme se chtěli vydat na polskou stranu Krkonoš. Vybrali jsme si trasu na vrchol Szrenica a odtud jsme chtěli pokračovat k jednomu z nejkrásnějších vodopádů Krkonoš Kamieńczyk (česky Kameničky). To jsme ale netušili, že se nám podaří dosáhnout jen na náš první cíl, a že druhý budeme muset přesunout na někdy příště. „Čáru přes rozpočet“ nám udělaly bouřky, které se na hřebeny z polské strany přihnaly. Ale hezky po pořádku.

Vyrazili jsme z Horních Míseček, stejně jako předchozí den, kolem Vrbatovy boudy směrem k prameni Labe. Místo k prameni jsme ale odbočili severozápadním směrem na zelené značení, které nás přivedlo rašeliništěm k Vosecké boudě.

Vosecká bouda se nachází v nadmořské výšce 1260m n.m. v západní části Krkonoš. Původně prý sloužila v první polovině 18. stol jako seník. Na konci 18. stol. se využívala jako přístřešek a zázemí pro dřevaře. Místní ji nazývali Českou novou boudou nebo Františkánská, a to podle mnicha, který zde nějakou dobu přebýval. Současný název „Vosecká“ získala podle louky, na které stojí. Na konci 19. stol. začala být využívána k turistickým účelům a v r. 1900 byla rozšířena a přestavěna. Její stávající podoba vznikla díky rekonstrukci po skončení 2. sv. války. Zajímavostí u této boudy je to, že jako jedna z mála nebyla nikdy zasažena bleskem a nehořela. Další zajímavostí je, že sem není přivedena elektřina, a proto na boudě využívají dieselagregát.

Od Vosecké boudy jsme vystoupali po žluté k hraničnímu hřebeni. Zde jsme se objevili kousek od Tvarožníku, který jsme si nechali na později a vzali to po hřebenovce dál na severozápad k „prasátkům“, jak jsme přejmenovali Trzy Swinki (Svinské kameny). Jedná se o členitý žulový výchoz, který je nazýván tor. Název je odvezen z angličtiny. Jedná se o izolovaný skalní útvar, který byl vymodelován čtvrtohorním mrazovým zvětráváním.

Od „prasátek“ jsme pokračovali na horu Szrenicu (1362m n.m.). Szrenica se česky jmenuje Jinonoš. Na jejím špičatém vrcholu se nachází turistické „schronisko“ (=chata). Chata zde byla vybudována v r.1922. vrchol je obklopen skalami a kamenným mořem. Nachází se zde také horní stanice 50 let staré 2-sedačkové lanovky ze Szklarske Poreby. Szrenica působí jako magnet, kam vedou všechny turistické cesty z okolí. Z vrcholu jsou krásné výhledy na polskou stranu. To nám také umožnilo vidět blížící se bouřkové mraky včetně dešťových pásů. V tu chvíli jsme začali váhat, jestli pokračovat k vodopádu hlouběji na polské území, nebo jestli začneme raději myslet na návrat. Rychle se přibližující dunící hromy a klikatící se blesky nás během chvilky přesvědčily, že návratová varianta bude nejlepší.

Šlápli jsme tedy do vrtule. Vzali jsme to kolem Tvarožníku (1320m n.m.), výrazného seskupení žulových balvanů „tvarůžkovitého“ tvaru. Vlastně jsme touto cestou kopírovali tah stěhovavých ptáků, kteří tudy migrují. Po červené značce jsme zleva po polském území obešli vrchol Sokolníku (1384m n.m.) a mírným stoupáním po hlavním hřebeni jsme dorazili k rozcestí Česká budka, kde žádná budka ale nestojí. Černá mračna za doprovodu hromů a blesků se už začala blížit. Rozhodli jsme se zařadit vyšší rychlostní stupeň a odbočili po žluté k prameni Labe a dál k Vrbatově boudě. Po cestě jsme předcházeli nešťastníky, kteří se nestihli nikam schovat a nebyli schopni vyvinout vyšší rychlost. Tato strategie se nám vyplatila, protože jsme zmokli jen lehce a stačili se schovat na přecpané Vrbatově boudě. Bouřka to byla vydatná a bylo nám líto dalších přicházejících turistů, na kterých nebyla nit suchá a připomínali vodníky.

My jsme se na Vrbatově boudě občerstvili a když přešel největší slejvák, začali jsme řešit dilema, jestli se do Horních Míseček vrátíme po svých, nebo zda nevyužijeme ekobusu, který odtud sjíždí po Masarykově silnici. Nakonec v nás zvítězila turistická hrdost a vyrazili jsme po svých. Cesty už začaly osychat, ale mraky nevěstily nic dobrého. Po cestě nás potkalo ještě pár bouřek, ale proti tomu, co řádilo předtím na hřebenech, nám přišly jako příjemné osvěžení vzduchu. :-)

Přesto, že jsme museli ten den plánovanou trasu velmi zkrátit a vrátit se předčasně, podařilo se nám ujít 20km, přičemž jsme vystoupali 302m.