Ivča a Jirka

Na Boží hod velikonoční (letošní první dubnová neděle), jsme vyrazili do Kuřimi u Brna. Asi 1km severozápadně od Kuřimi se nachází Přírodní památka Zlobice. Na původ názvu Zlobice je několik názorů. Jednou z možností je, že se lidé přeli v této lokalitě o pozemky (dříve se užíval výraz „zlobili“ se o pozemky), nebo se mohly na kopci vykonávat tresty (vyháněla se zloba). Ať už to bylo, jak to bylo, tak v r. 1941 zde byla díky vzácným rostlinám zřízena rezervace o rozloze asi 2ha. V r. 1990 byl vyhlášen Chráněný přírodní výtvor Zlobice o rozloze 53ha, který byl o dva roky později převeden do kategorie Přírodní památka Zlobice. V současné době je požádáno o zařazení této přírodní památky mezi Evropské významné lokality NATURA 2000. Přírodní památka je tvořena široce klenutým zalesněným hřbetem se dvěma vrcholy, které jsou odděleny širokým sedlem. Protože bylo ještě příliš brzo na orchideje, které se vyskytují v jihozápadní části, věnovali jsme svoji pozornost severovýchodní části, kterou jsme neznali, a která je z větší části tvořena bývalým vojenským areálem. Jednalo se původně o výcvikový vojenský prostor pro studenty Vojenské akademie Brno.

Jakmile armáda výcvikový prostor opustila, byl areál převeden do majetku obce Malhostovice. V současné době má areál v nájmu akciová společnost Oveko, která zde pastvou ovcí a koz napomáhá obnově krajiny a přírodního původního rázu lokality. Mimo dětského hřiště zde najdete také Kolibu. Chceme ale naše následovníky upozornit, že je otevřená v letní sezóně jen o víkendech a jinak pouze během společenských akcí, které zde probíhají několikrát ročně, někdy i několikrát za měsíc. Během naší návštěvy jsme také nezáhledli jedinou kozu nebo ovci. Buď byly ustájené, nebo se pásly někde v utajení.

Dominantou hřbetu Zlobice je určitě bývalá vojenská pozorovací věž, která je vidět už při příchodu od Kuřimi. Ta nyní slouží k dálkovému přenosu dat. Zároveň ji mohou turisté využít jako rozhlednu (stačí vzít za kliku dveří), ale pouze o víkendech od 9,00 do 17,00 hod. V zimě se provozní doba přiměřeně zkracuje podle délky dne. Zajímavostí také je, že ZOO Brno v těchto místech zvažovala vybudovat safari. Zda se ale ještě o této variantě uvažuje, netušíme.

Zpět ale k našemu putování. Z Kuřimi jsme vyrazili po červeném turistickém značení směrem na sever. U sportovního areálu (koupaliště) značení prudce uhýbá doleva, kde se podchází železniční trať. Podchodem opouštíme Kuřim a dostáváme se do polí, odkud je dobře vidět zmíněná žlutá dominanta, bývalá pozorovací věž, nyní rozhledna. Asi po dalších 250m červená prudce odbočuje doprava. Pokud by někdo ale opomenul odbočit a pokračoval dále po neznačené cestě, nic se neděje. I tato cesta vede ke stejnému cíli, tj. na hřbet Zlobice. My ale pokračovali po červené. Po chvíli jsme narazili na nově vybudovanou cyklostezku spojující Kuřim s Malhostovicemi. Rozhodli jsme se, že se po této stezce projdeme a červenou využijeme při zpáteční cestě. K rozhledně jsme se tak museli dostat od jihu. Po menším průzkumu bývalého vojenského areálu, a po pokochání se výhledy do okolí z rozhledny, jsme pokračovali po panelové cestě. Tuto panelovku využívají přicházející turisté, kteří sem dorazili po červeném značení, nebo lenoši, kteří přijedou po panelové cestě autem od Lipůvky. My jsme na červené značení navázali a pokračovali dál směrem na Lipůvku. Našim cílem byl bývalý kostel sv. Klimenta, který se nachází v severní části hřbetu Zlobice.

Kostel sv. Klimenta byl pozdněrománskou stavbou z poloviny 13. stol. Zajímavostí určitě je to, že byl postaven (stejně jako klášter Porta Coeli v Předkláštěří) z permských pískovců, přestože hřbet Zlobice je tvořen granodiority. Kostel byl součástí dnes již zaniklé středověké osady Opatovice, která zde dle výzkumu stávala už na přelomu 10. a 11. stol. Stavba si zachovala svoji románskou podobu až do své likvidace. Perličkou je, že se u tohoto kostela nechávali pohřbívat i brněnští radní. Stavba zanikla i s přilehlým hřbitovem na konci 80. let 18. stol. díky příkazu císaře Josefa II. Kolem tohoto kostela existuje několik legend (např. že byl kostel postaven na místě staré misie věrozvěstů Cyrila a Metoděje, což ale historikové považují za velmi nepravděpodobné). Dnes jezde možné spatřit jen základové zdivo s polokruhovitou apsidou. Kostel zde připomíná informační tabule, boží muka a staroslovanský kříž z r. 1997. Od r. 1998 je to místo zaregistrované jako Významný krajinný prvek „Svatý Kliment“. Nesmíte se také nechat zaskočit tím, že k tomuto místu nevede žádná cesta. My jsme se sem dostali po východním okraji lesa kolem posedu a vraceli se po západním okraji, kde jsme objevili také upravenou bezejmennou studánku a následně cestu k chatě.

Po červeně značené cestě jsme se vraceli zpět do Kuřimi. Celkově jsme nachodili 11km a bylo potřeba vystoupat 231m.