Ivča a Jirka

Poslední dubnový víkend jsme vyrazili „za humna“ do Přírodního parku Baba. Jedná se o chráněné území o ploše 854ha, který leží severozápadně od Brna mezi Kníničkami, Medlánkami a Kuřimí. Prošli jsme městskou částí Bystrc, přešli řeku Svratku a ulicí Palcary jsme pokračovali kolem nedalekého útulku pro opuštěná zvířata a pastvin se stádem koní až pod Přírodní památku Netopýrky. Netopýrky jsme ale tentokrát vypustili a u kříže z r. 1908, který nechala vybudovat obec Komín, jsme odbočili vlevo. Po neznačené polní cestě, kudy ale vede cyklostezka „Brněnské kolečko“, jsme svižným krokem dorazili na rozcestí polních cest. Cyklostezku jsme opustili a neznačenou cestou jsme obešli chatovou a zahrádkářskou oblast. Po cestě se nám skýtaly zajímavé rozhledy na Medlánecké kopce, Bystrc, přírodní park Babu, okraj Medlánek a Komína, přičemž nad hlavami nám kroužila letadla z nedalekého Medláneckého letiště. Asi po necelém 1km jsme se napojili na modré turistické značení a vstoupili do lesní části přírodního parku.

Přírodní park Baba jsou kopečky zarostlé lesy. Hlavní hřbet se táhne asi 6km a zřejmě i proto dostal své jméno Baba. V minulosti tak naši předkové pojmenovávali kopce protáhlého tvaru, neboť jim možná připomínaly čarodějnice. Třeba je to ale všechno jinak. Nicméně původně se na kopcích nacházely pastviny, které ale byly až relativně nedávno osázeny stromy. Rostou zde také vzácná společenství dubů až sto let stará, jejichž domovina je v jižní Evropě. Můžete zde také objevit několik druhů orchidejí, ale na ty ještě bylo v dubnu brzo. My jsme mimo několika druhů motýlů objevili i pár zajímavých rostlin (viz. fotogalerie). Také jsme vyplašili několik ještěrek a kousek od cesty i zmiji, které se nám ale nepodařilo zachytit fotoaparátem. Když jsme byli vzdušnou čarou asi 500m od vrcholu Velké Baby (446m n.m.), viděli jsme průhledy mezi stromy černající oblohu. Objevilo se i pár blesků a slyšeli jsme hromy. Dle odpočítávání jsme odhadovali bouřku asi 2-3km od nás. Oproti minulé výpravě do Trenckovy rokle jsme se ale zachovali zbaběle a rozhodli se pro návrat po modrém značení do Kníniček. Jak jsme dodatečně zjistili, udělali jsme dobře. Bouřka skutečně dorazila. Kníničkám se vyhnula, ale od Jinačovic směrem na Kuřim už lilo. Pro naše rozhodnutí určitě bylo podstatné to, že přírodní park máme „za rohem“ a není problém se sem kdykoliv vrátit. Být o pár desítek km jinde, tak to asi riskneme. ;-)

Výlet jsme si tak oproti původnímu plánu trochu zkrátili. Nachodili jsme jen 12km a celkově vystoupali 219m.