Ivča a Jirka

Do obce Vranov u Brna jsme se chystali už delší dobu, ale na konci srpna 2013 se nám to konečně podařilo. Počasí bylo ten den deštivé, ale protože jsme byli domluvení s naši kamarádkou, tak jsme výlet neodkládali. Vranov leží cca 10km severně od Brna a je známým a hojně navštěvovaným Mariánským poutním místem. Dnes žije v obci přes 700 stálých obyvatel. Obec je obklopena ze všech stran lesy a nachází se v hezké lokalitě, které se dříve říkalo Moravské Švýcarsko. První písemná zmínka o obci pochází z r. 1365. Historie obce Vranov je spojena s vybudováním zdejšího kostela a kláštera. Vznik samotné obce je dáván do souvislosti s legendou z r. 1240, podle které se zemskému maršálkovi panu Vilémovi z Rožmberka, který od narození neviděl, ve snu zjevila Panna Marie a slíbila mu, že pokud nechá na Vranovské hoře vystavět kostel, zrak se mu vrátí. Vilém nechal budovat kostel a zrak se mu údajně skutečně vrátil. Po pol. 16. stol. jsou zde už uváděny kostely dva: starší dřevěná mariánská svatyně, která stávala v místech dnešního chrámu a dřevěný kostelík sv. Barbory postavený přibližně uprostřed dnešního hřbitova (kostelík byl zbourán ve 2. pol. 18. stol.).

My jsme vyrazili z Vranova po zelené a červené turistické značce směrem na sever. U turistického rozcestníku Potoky se zelené značení oddělilo směrem do Svaté Kateřiny (tam stojí hezký gotický kostel), ale my pokračovali cca 1,5km k dalšímu rozcestníku Baba. Odtud červené značení směřuje k Novému hradu. My jsme ale červenou značku opustili a pokračovali po neznačené Vranovské lesní cestě směrem na jihovýchod. Minuli jsme Přírodní rezervaci Jelení skok nacházející se nad pravým břehem řeky Svitavy na strmých svazích hlubokého údolí. Rezervace byla vyhlášena z důvodu ochrany lesních porostů s převahou bučiny starší více než 130 let. Vranovská lesní cesta, jak zní její oficiální označení, nás dovedla okružní trasou zpět na východ obce Vranov. Na závěr výletu jsme si nechali návštěvu vranovského kláštera s kostelem. K tomuto zajímavému poutnímu místu chceme uvést pár informací:  

-          Kostel Narození Panny Marie pochází z let 1620-1633 a stylově navazuje na raně italské baroko. Jedná se o unikátní stavbu také v tom, že vznikala za 30-tileté války, kdy stavební činnost v celé Evropě stagnovala. K chrámu se také váže příběh o uctívané sošce Panny Marie Vranovské od neznámého francouzského řezbáře s dobou vzniku kolem r. 1500. Soška byla 3 roky před ukončením 30-tileté války ukryta společně s uctívaným gotickým křížem před drancujícím švédským vojskem. Až po několika letech došlo k jejich znovuobjevení a umístění zpět do chrámu. Dnes tvoří soška Panny Marie Vranovské dominantu hlavního oltáře.

-          Do dnešního dne není zřejmé, kdo byl stavitelem chámu. Nejčastěji je v pramenech uvádí jméno brněnského stavitele Ondřeje Erny nebo švýcarsko-italského stavitele Giovanniho Giacoma Tencccaly, který pro Maxmiliána zajišťoval stavby i v Lednici, Valticích...

-          O interiérech chrámu a kláštera by se dalo psát velmi dlouze. Chceme ale vypíchnout zejména dílo brněnského rodáka Jana Jiřího Etgense (1691-1757), který nabral zkušenosti v Itálii a ve své době byl velmi uznávaný. Stal se představeným malířského cechu a věnoval se pedagogickým aktivitám. Vyzdobil 7 navzájem propojených bočních kaplí na Velehradě, klášterní kostel sv. Petra a Pavla a klášterní knihovnu v Rajhradě, podílel se na freskové výmalbě kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Křtinách, provedl výmalbu piaristického kostela v Kroměříži, brněnského minoritského kostela a kaple Panny Marie Czenstochovské v brněnských Zábrdovicích. Mimo fresek maloval i oltářní obrazy, které lze najít po celé Moravě i na Vysočině. S výzdobou vranovského kláštera započal v r. 1737. Nejdříve provedl výmalbu klášterních prostor a následně se věnoval freskové výzdobě klenby chrámové lodi, která se váže k oslavě Matky Boží. Hlavní část zabírá plochu valené klenby chrámové lodi. Ústřední výjev celé fresky je zasazen do bohatého dekorativního rámce tvořeného malovanými ilusivními římsami a kartušemi s medailony. V chrámu jsme měli pocit pozitivní energie a navíc se nám při pohledu na klenbu zjevil pohled na otevřený nebeský prostor, jehož centrem je zázračná soška Panny Marie Vranovské stojící na obláčku neseném anděly. Panna Marie je znázorněna jako královna nebes, čemuž odpovídá i nápis REGINA, sestavený z hlaviček jednotlivých andělů. Z Panny Marie vychází nebeské světlo, v němž se vznáší několik andělů. Pod obláčkem s Pannou Marií se rozkládají mohutné mraky, do nichž jsou symetricky umístěny skupinky postav ze Starého a Nového zákona. Z pramenů lze vyčíst, že tehdy dostal Etgens za svoji práci pěkný obnos v podobě 1905 zlatých. V r. 1744 vyzdobil ještě ve Vranově přijímací pokoj a knihovní sál v nově přistavené části kláštera.

-          Vranov původně patřil významným moravským rodům: do 15. stol. pánům z Kunštátu, v 16. stol. pánům z Boskovic a v 17. stol. pánům z Lipé a Liechtenburka. Na počátku 17. stol. mizí z Moravy několik starých panských rodů a jsou nahrazeny šlechtou v císařských službách, která se k novému majetku dostává v rámci přerozdělení půdy. Silnou pozici mezi nimi získali Lichtensteinové, pozdější donátoři Vranova. Nejstarší zprávy o této rodině pochází z počátku 12. stol. ze Štýrska. Za svůj vzestup na přelomu 16. a 17. stol. vděčí hlavně Karlovi z Lichtensteina, který získal knížecí titul, čímž se stal zakladatelem knížecího rodu.

-          V 17.stol. vzrůstá na Moravě obliba různých zázraků a roste počet zázračných míst, kam církev organizuje své poutě. V tomto období Lichtensteini podali žádost o přezkum 3 zázraků, které se zde měly přihodit. Tím chtěli zřejmě deklarovat svoji loajálnost vůči církvi. Všechny zázraky souvisely se ztrátou a znovunabytím zraku. Další zázraky byly spojovány se studánkou sv. Františka z Pauly, k níž se opět váže nespočet příběhů zázračných uzdravení.

-          Pro Vranov byl z Lichtensteinů asi nejvýznamnější kníže Maxmilián, který měl za manželku Kateřinu Černohorskou pocházející ze slavných moravských rodů, a to pánů z Boskovic a z Černé hory. Tento knížecí pár je považován za stavebníky nynějšího kostela v letech 1620-1633. Výzdoba kostela se pak doplňovala postupně. Kníže Maxmilián nechal povolat z Burgundska řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly, který pak šířil příběhy o zázračných uzdraveních. Řád byl založen Františkem z Pauly r. 1435. Tento světec pocházející z jihoitalské Kalábrie trpěl od narození oční vadou a jeho rodiče při modlitbách k sv. Franitišku z Assisi přislíbili, že když se syn uzdraví, dají ho na 1 rok do františkánského kláštera. A vše se naplnilo. František z Pauly neměl v úmyslu založit nový řád, ale v jeho poustevnickém životu ho následovalo stále více příznivců. Řád si zvolil cestu půstu bez masa (směli jen rybí maso a hlemýždě), vajec a mléčných výrobků. Pauláni v klášteře měli mimo jiné také tzv. hlemýžďárnu, neboť řád choval hlemýždě za účelem postního pokrmu.

-          Vranovský klášter byl založen až po vybudování kostela, přičemž zakládací listina je datována ke dni 4.9.1633. Se skutečnou stavbou kláštera se ale začalo až o rok později. Klášter vzkvétal až do r.1784, kdy byl na základě rozhodnutí císaře Josefa II. zrušen (stejně jako řada dalších klášterů). Po zrušení kláštera došlo na konci 18. stol. ke zbourání jeho některých částí a zcela zachován zůstal jen trakt přiléhající k chrámu. Z dobových rytin je zřejmé, jak byl celý původní areál mohutný. Pauláni byli po zrušení kláštera rozpuštěni a vrátili se sem až v r. 1992. Po příchodu započali s obnovou kláštera a vybudovali zde Duchovní centrum pro setkávání poutníků a duchovních v rámci poutí a přednáškových cyklů. Nabízí i ubytování. Dnešní dostavba kláštera je díky jeho zrušení nepůvodní.

-          Rodinná hrobka Lichtensteinů byla založena r. 1622 během působení knížete Maxmiliána. Tehdy ale existovala jen v podobě malé krypty pod kostelním presbytrem. Hrobka, tak jak ji známe dnes, byla vybudována až v letech 1817-1821, a to díky Janovi Josefovi Lichtensteinovi (hlavním důvodem byla nedostatečná kapacita hrobky). Stavba byla pojata v duchu klasicistního empíru po vzoru antiky. Arkáda tvořená 4 sloupy, střechou a průčelím se inspirovala dórským stylem. V průčelí je vytesán erb knížecího rodu Lichtensteinů, který je po stranách opatřen 2 anděly s převrácenou dohořívající pochodní. Nad průčelím se nachází kamenný kříž, který je dobře vidět i od vstupu do chrámu. Ve hrobce odpočívá 57 členů rodu, z toho v souvislé řadě 14 knížat až po Františka z Pauly I. (1853—1938). Privilegium být zde pohřben měl jen lichtensteinský vladař a jeho nejbližší rodinní příslušníci.

-          První vranovská pouť se uskutečnila v r. 1607 a v průběhu 17. stol. se stal Vranov místem prosebných procesí, která měla poutníky ochránit před válkami, nemocemi apod. Na poč. 18. stol. se Vranov stal jedním z nejvyhledávanějších poutních míst Moravy.

-          V boční kapli chrámu jsou umístěny Vranovské jesličky s výjevy z Kristova života. V letech 1946-1950 jesličky a jednotlivé figurky vyřezal z lipového dřeva akademický sochař František Bartoš. Dodatečně byly jesličky doplněny mechanickým pohonem a hudebním automatem na koledy. Automat dnes obsahuje 52 koled a jejich seznam je umístěn na mříži. Po vhození mince se rozsvítí jednotlivé výjevy, hvězdy na nebi a reflektory nad stájí. Ježíšek se začne kolébat a kukačka vám poděkuje za milodar. Po zhasnutí osmého výjevu se otevřou dvířka nad celým Betlémem a vyjde Ježíšek, který požehná přítomným.