Ivča a Jirka

První červencový víkend jsme si odskočili pár kilometrů západně od Brna do obce Omice. Obec se nachází na kopci nad údolím říčky Bobravy v nadmořské výšce 380-390m n.m. Nyní pár zajímavostí ohledně obce a nejbližšího okolí:

-          Podle archeologických nálezů je zřejmé, že v okolí Omic lovily tlupy tzv. lovců medvědů před více jak 100 tis. lety. Stejně tak cca před 50 tis. lety se v okolí objevili lovci mamutů a cca před 15 – 12 tis. lety krajinou procházeli lovci sobů, kteří putovali krajinou na sever.

-          Časem se z lovců stávali zemědělci, o čemž svědčí i nálezy ze sousedních Tetčic z doby před cca 8 tis. lety. Z doby bronzové (cca 1800-700 let př. n.l.) pochází pravěké sídliště, které se našlo v omické polní trati „Na pecách“, která leží severně cca 1km od Omic. Byly zde objeveny nejen staré základy, ale i nádoby, kamenné nástroje, mlaty apod.

-          První písemná zmínka o Omicích se objevuje v darovací listině, kterou kníže Oldřich Brněnský se svým bratrem r.1104 daroval benediktinskému klášteru v Třebíči 7 osad z Brněnska a 15 z Jihlavska. Mezi nimi Omice i sousední Tetčice. Prokázalo se, že darovací listina byla sepsána později, což ale nebylo neobvyklé, a lze tak považovat existenci Omic na počátku 12. stol. jako realitu. O Omicích je také zmínka v Kosmově kronice.

-          V r.1993 se podařil zajímavý objev panu Divišovi, který ve výkopu pod samoobsluhou objevil sedimenty podávající svědectví, že obec Omice leží v místech, kde se cca před 16.5 mil. let nacházelo slané moře. Z bohaté mirkofauny lze dedukovat, že teplota moře byla subtropická až tropická.

-          Bez ohledu na to ze které strany jdete do Omic, vždy musíte jít do kopce. Proto byla obec až do počátku 20. stol. odříznuta od okolí a jedinou přístupovou cestou byla lesní cesta od hájenky do ulice Studýnka. Pro lepší dostupnost byla v letech 1904-1905 vybudována na okraj obce asi 2km dlouhá serpentinová odbočka od silnice propojující obce Tetčice a Střelice. K jejímu prodloužení skrz obec až do Troubska došlo až za 1.sv.války. Tím došlo k propojení obce s okolním světem, zejména s blízkým Brnem. Dnes je obec vzdušnou čarou vzdálena od dálnice D1 asi 1km a je od ní oddělena Omickým lesem. D1 zde nahradila „Císařskou silnici“ z Brna do Jihlavy.

My jsme z Omic vyrazili ulicí Armádní severozápadním směrem a pokračovali po neznačené polní cestě kolem základnové stanice BTS mobilního operátora (Base Transceiver Station, v odborném slangu tzv. „bétéeska“) a kolem vrchu Kukanec (436m n.m.) až k Omickému lesu. Po vstupu do lesa jsme po cca 250m přišli k areálu bývalých kasáren. Do r. 1992 zde sídlil 8. protiletadlový raketový oddíl (Vojenský útvar 7285), který byl jeden z devíti útvarů tvořících 76. protiletadlovou raketovou brigádu zajišťující protivzdušnou obranu města Brna. Instalován zde byl tehdejší sovětský pozemní protiletadlový raketový systém malého dosahu S-125 Něva určený k ničení letadel, bojových vrtulníků, řízených střel s plochou dráhou letu a jiných vzdušných cílů. Raketový systém byl vyvinut firmou Lavočkin a Gruškin a byl nejen dobře ovladatelný, ale umožňoval ničit i vysoce manévrující vzdušné cíle s dostřelem až do 18km. Po zrušení vojenského útvaru zde měla nejdříve vzniknout průmyslová zóna s výrobou nástrojů pro obalovou techniku. K tomu ale nedošlo a později zde místo průmyslové zóny byla plánovaná výstavba  honosných vilek inspirovaných funkcionalistickou architekturou vily Tugendhat, a to včetně lázní a sportovišť. Obec nejdříve podporovala záměr výstavby v bývalém vojenském areálu, ale když investor začal skupovat pozemky a požadoval změnu územního plánu, aby se mohlo stavět na pozemcích 2x větších než celá obec, místní obyvatelstvo i zastupitelstvo názor změnilo. V r.2007 proběhlo v obci o výstavbě referendum, ve kterém Omičtí jasně vyjádřili své „NE“ takové výstavbě. I po 6 letech od rozhodnutí areál nadále chátrá a je nevyužit. Pokud by někoho zajímalo, jak zchátralý vojenský areál vypadal před rokem, může se podívat sem.

Od bývalého vojenského areálu jsme pokračovali cestou Omickým lesem až ke křižovatce se žlutě značenou turistickou cestou. Zde jsme odbočili doprava a cca 0,75km pokračovali po žlutém značení k turistickému rozcestníku U vodárny. Žluté značení jsme vyměnili za zelenou turistickou značku a pokračovali Omickým lesem. Cesta vedla nedaleko od míst, kde stávala středověká ves Bukovany zmiňovaná již v r. 1319, která vždy náležela majitelům Omic. Důvody zániku této obce v r.1522 nejsou jasné, protože v tom roce nebyla žádná válka, ani nebyla morová epidemie. Zřejmě zánik osady způsobilo rozhodnutí vrchnosti, jak se občas stávalo. Lze předpokládat, že obyvatelstvo Bukovan se přestěhovalo do Omic. My jsme po zeleně značené cestě vystoupali k turistickému rozcestníku Nad Omicemi a po silnici od Brna uzavřeli okruh návratem do Omic.

Okruh Omickým lesem jsme zvolili zcela náhodou a nelitovali jsme. Překvapila nás nejen některá květena, ale zejména velké množství zástupců hmyzu, zejména motýlů. Asi 10-15 minut jsme se v Omickém lese věnovali pozorování ještěrky obecné, která nám pózovala lépe než fotomodelka. Takové ještěrčí ohledy vůči našemu focení už možná nikdy nezažijeme. Nějakou chvíli jsme se také zdrželi u pavučinového stanu, který vystavěl pavouk lovčík hajní pro své potomstvo. Ve svém šapitó měl schovaný kokon a my pozorovali malé lovčíky. Jakmile jsme nechtěně lehce zavadili foťákem o pavučinu, překvapila nás pavoučí matka, která šla své potomky okamžitě bránit...   

Závěrem chceme ještě pozdravit našeho kamaráda Zbyňu L. s rodinou, kteří mají k Omicím hodně blízko. ;-)