Ivča a Jirka

S Národní přírodní rezervací Mohelenská hadcová step jste se již mohli na našich stránkách seznámit v r. 2009. My jsme se sem opět vypravili v druhé polovině května 2014. Původně jsme si mysleli, že si lokalitu více užijeme, ale byli jsme telefonicky odvoláni za neodkladnými rodinnými náležitostmi. Nestačili jsme tak již sejít k řece Jihlavka (správně by zde měla být uvedena řeka Jihlava, ale místní ji jinak neřeknou), kde jsme před cca 10 lety potkali skoro 1,5m dlouhou užovku podplamatou. Tak snad zase někdy příště. Protože jsme již informace o zdejší lokalitě na okraji Vysočiny uváděli, doplníme tehdejší text jen o pár zajímavostí:

-          Na euroasijských stepích převažuje stepní tráva kavyl a kostřava. Step u Mohelna je zajímavá tím, že je docela vzdálená od Pouzdřanské stepi nebo od Pálavy, ale přesto se zde vyskytuje 5 druhů kavylu: k. Ivanův, k. tenkolistý, k. chlupatý, k. vláskovitý a k. sličný.

-          Asi každý postřehl, že má step v názvu „hadcová“. Pokud se snad někdo domnívá, že to má něco společného s hady, tak se plete. Hadec (= serpentin) je přeměněná tmavozelená až černá hornina s velkým obsahem hořčíku, ale nízkým poměrem obsahu vápníku a hořčíku a vysokou koncentrací těžkých kovů (např. chromu, niklu a kobaltu). Tato kombinace je pro určitou flóru zcela vražedná, takže některé běžné rostliny zde nemá smysl hledat. Naopak jiné rostliny hadec vyhledávají. Hadec dokáže úžasně nastřádat teplo, které pak umí dlouho využívat. Teplota se zde oproti okolní krajině udržuje o cca 10 stupňů teplejší. Právě proto step přežila i dobu ledovou. Sníh v zimě byste zde většinou hledali marně, a to se jedná o Vysočinu.

-          O nanismu rostlin na hadcích jsme již psali v r. 2009. Zejména malé množství živin v půdě a hořčík způsobují, že některé rostliny zde dorůstají do 10 až 20% své obvyklé výšky. Nanismus ale není dědičný a pokud byste semena zdejší zakrslé rostliny zasadili do úrodné půdy, rostlina dosáhne svého běžného vzrůstu.

-          Národní přírodní rezervace, a to včetně nejbližšího okolí, byla osídlena už v pravěku. Později (neolit, doba železná) se zde objevovaly mohyly, které daly i název zdejšímu městečku Mohelno (dříve Mohylno). Největší halštatská mohyla se nachází na jihu obce na pastvinaté části stepi. Na této mohyle dnes stojí boží muka Sv. Antoníčka. V r. 2011 se pár metrů od božích muk objevila plastika krávy, která pochází z akce Cow Parade. Kráva je natřena fosforeskující barvou. Během dne si tak „nashromáždí“ sluneční světlo a v noci pak světélkuje. Pokud se na krávu půjdete podívat zblízka, všimnete si, že je její povrch tvořen šestiúhelníčky, a to proto, že stejný tvar mají i palivové kazety v reaktoru Jaderné elektrárny Dukovany, která je z tohoto místa na dohled. Svítící krávu tak můžete vidět nedaleko od jaderky každou noc. Další zajímavostí je to, že pokud se budete na krávu dívat ze správného místa, budou působit všechny šestiúhelníky stejně. Pří pohledu z jiného místa ale budou šestiúhelníky vykazovat výraznou deformaci a je zjevné, jak se liší.

-          U parkoviště pro auta najdete tzv. Syslí louku. Budete-li chvíli v klidu a nebudete vykazovat známky pohybu, je velká pravděpodobnost, že zde uvidíte vzácného sysla obecného, jak se to poštěstilo i nám.

-          Stepí vede asi 4km dlouhá naučná stezka se 13 zastaveními. Jednotlivé naučné tabule popisují zdejší faunu a flóru, ale přináší i další informace. Naučná stezka schází i k řece Jihlavě, kde můžete objevit v čisté řece nejen pstruhy, ale třeba i raky.

Na stepi jsme tentokrát strávili málo času, ale i tak jsme něco stačili vidět.