Ivča a Jirka

Národní přírodní památku Váté písky, tzv. Moravskou Saharu, jsme naposledy navštívili v polovině dubna 2010 a na tehdejší fotogalerii se můžete podívat zde. Vrátili jsme se sem po 4 letech, a to na počátku května. Protože jsme o této lokalitě už psali (viz odkaz výše), doplníme jen pár zajímavostí:

-          NPP Váté písky o rozloze cca 60ha se nachází mezi železničními stanicemi Bzenec-přívoz a Rohatec, a to přímo u železniční tratě. Jedná se o pás o délce 5,5km a šířce cca 60m. Tento pás nebyl v 19. stol. osázen stromy z důvodu zachování protipožárního pásu podél železnice vedoucí z Vídně do Krakova. Od odletujících jisker tehdejších parních lokomotiv prý občas okolní vegetace vzplála a plocha podél železnice tak nikdy nezarostla stromy (pár výjimek zde ale je).

-          Podle provedených průzkumů se prý naváté písky velmi podobají pískům nejsušší pouště světa Gobi.

-          Fauna a flóra to zde nemá jednoduché z několika důvodů:

o         Půda je zde velmi chudá na živiny a humus.

o         Panují zde velké teplotní rozdíly mezi sluncem rozpáleným pískovým povrchem a chladnou vrstvou pod ním.

o         Vody je zde nedostatek, neboť se rychle z rozehřátého povrchu vypaří, nebo se ztratí průsakem do nižších písečných vrstev.

-          S ohledem na popsané důvody zde přežije jen ten, kdo si dokáže s chudou půdou, nedostatkem vody a teplotními výkyvy poradit. Nachází se zde tak jedna z mála lokalit výskytu kavylu písečného u nás. Tato tráva má mohutný kořenový systém a její semena se dobře zavrtávají do písku a šíří větrem. Jiné zdejší rostliny zase soustřeďují vodu do přízemní růžice (např. divizna brunátná) nebo úzké a chlupaté listy omezují odpařování vody (např. smil písečný). Daří se zde i lišejníkům, které nemají kořeny a vodu pohlcují celým svým povrchem. A pokud přijde sucho, lišejníky nepřijímají živiny, nerostou, ani se nerozmnožují.

-          Až letos jsme si uvědomili, kolik je zde v písku drobných jamek, které vytvořily dravé larvy mravkolva. Do jamek (pastí) si chytá potravu v podobě drobného hmyzu. Nemůžeme si pomoci, ale jak uvidíme tyto jamky, vždy se nám vybaví knížka Ondřeje Sekory Ferda Mravenec v cizích službách, kde byl jednou z postav mravkolev Neviňátko, který měl syna Ťutínka, o něhož se Ferda musel chvíli starat. Ťutínek chtěl Ferdu nejdříve sežrat, ale nakonec pochopí, že mu Ferda obstará jídlo... :-) Ferdu jsme neviděli, ale nějakého Ťutínka ano... ;-)

-          Váté písky ohrožuje velký přísun živin z dešťových srážek obsahujících dusík, ze spadaného listí a zbytků rostlin, z trusu živočichů apod. A když písky obsahují více živin, osídlují je nežádoucí rostliny. Proto zde ochránci i svrchní vrstvy písku občas odstraňují a vetřeleckou vegetaci i nekompromisně likvidují.

A závěrem jen dodáme, že my sem opět někdy vyrazíme. Příště to ale budeme chtít načasovat o něco později, kdy už pokvete smil písečný.