Ivča a Jirka

Na druhý jarní den letošního roku 2014 jsme si naplánovali po 3,5 letech návrat do Milotic na Hodonínsko. Když jsme zde byli v r. 2010, věnovali jsme se zejména tajemnému Náklu a jeho okolí. Tehdejší fotogalerii s textem najdete zde: Milotice a tajemné Náklo. Jen okrajově jsme tehdy míjeli Přírodní rezervaci Horky. A právě tuto rezervaci jsme si nechali na nějaký začátek jara, protože zde najdete žluté koberce vytvořené hlaváčkem jarním. Měli jsme obavy, že pokud vyrazíme někam jinam, budeme potkávat davy lidí. Zde jsme věřili, že moc lidí nebude a nespletli jsme se. I když jsme už o Miloticích a okolí na našich stránkách psali (viz odkaz výše), považujeme za vhodné doplnit pár informací k navštíveným místům.

Přírodní rezervace Horky se rozkládá na cca 19ha mezi vinohrady a poli na severním a severozápadním úbočí vrchu Náklo, a to v nadmořské výšce 190 až 260m n.m. Jedná se o klimaticky teplou oblast, kde se vyvinuly 2 druhy půdy (spraš černozemního typu a sliny s těžkou vysychající půdou) a nachází se zde poslední zbytky stepi. Jedná se o nejsušší step tzv. bělokarpatského typu, kterou v Bílých Karpatech už dnes nenajdete. Díky tomu se zde vyskytuje řada vzácných rostlin a živočichů. Tato rezervace byla vyhlášena v r. 1989. Údajně se jedná o lokalitu s největším výskytem hlaváčku jarního v celé střední Evropě!! My můžeme potvrdit, že jsme bohatší lokalitu ještě nikdy nepotkali. Předmětem ochrany jsou zde ale i další rostlinné skvosty (např. kriticky ohrožený hadinec červený), na které se určitě někdy také přijdeme podívat. Opomenout nesmíme ani ochranu zdejších živočichů (např. teplomilný hmyz a ptactvo). V minulosti byla zdejší lokalita využívána k pastvě, část byla kosena. Pastva zde byla obnovena před 13 lety a dle potřeb se zde odstraňují náletové dřeviny (hlavně akát a hloh). Všimli jsme si, že se zde realizuje tzv. mozaiková seč. Jedná se o přírodě nejbližší typ obhospodařování lučních společenstev. Princip je ten, že se v daném roce ponechají nepokosená místa, která se pokosí až v dalších letech. Každým rokem tak zde vzniká různorodá mozaika v podobě pásků a plošek. Díky tomu se vytvoří na lokalitě různé typy stanovišť. Hmyz a jiní živočichové se můžou vyvíjet v přirozeném krytu, který se nepokosil. A rostliny díky ploškám s obnaženou půdou lépe vyklíčí a uchytí se. Nadchly nás zde nejen koberce hlaváčků, ale i pozorování cvrčků, zlatohlávků...

Po pokochání jsme se vydali na druhý konec Milotic, abychom pokračovali k Přírodní rezervaci Písečný rybník. O této lokalitě jsme už také psali v naší dřívější fotogalerii Milotice a tajemné Náklo. Zde nás nejvíce překvapilo velké množství užovek obojkových. V březnu bychom je zde skutečně nečekali, ale po letošním průběhu zimy nás už asi nic nezaskočí. Smůla byla jen ta, že se nám ani jednu užovku nepodařilo nafotit. Byly strašně hbité a než jeden nachystal foťák, užovka nebyla. Písečný (v některých mapách se uvádí jako Milotický rybník) rybník jsme si obešli až na východ, nakoukli k druhému menšímu rybníku a pomalu se vrátili zpět do Milotic.

Během celého dne jsme narazili na 3 lidi v PR Horky a asi 6 lidí u PR Písečný rybník. Na to že byla sobota s krásným (ale větrným) počasím, tak zde byl neskutečný klid. ;-)