Ivča a Jirka

Další z výletů jsme si naplánovali do Adršpachu. Když jsme ale viděli davy turistů valících se do Ádru, rozhodli jsme se nejdříve podívat na Křížový vrch s Křížovou cestou, který zůstává stranou turistického vrchu (však jsme zde nikoho nepotkali). Adršpašské skály jsme tak odložili až na pozdní odpoledne. Na Křížovém vrchu se rozkládá menší skalní město, které je ale velice členité. Nachází se zde řada pískovcových věží i vysoké útesy. Křížový vrch se nachází vzdušnou čarou cca 550 m severovýchodně od obce Adršpach. Vypíná se nad okolní krajinou do výšky 667 m n.m., přičemž umožňuje hezké výhledy do okolí. Křížový vrch je lidově nazýván Křížák a dříve byl také znám pod názvem Rozsochatec nebo Holsterberg. Jedná se o výrazně rozčleněný skalní hřbet z kvádrových pískovců, který je rozdělen do tří částí:

1)     Křížový hřeben – směřuje od západní části vrchu na jihovýchod k Jižním věžím (najdete zde např. skalní útvary Ovečka, Jehně, Kužel, Maroko, Zvon, Lamprda, Křeslo, Chlapíček, Rokoko, Podsvětí, Šmudla, Kalimero…)

2)     Jižní věže – oddělená skupina věží v jihovýchodním cípu vrchu (např. skalní útvary Dvojče, Tvrz, Papala, Pahorek …)

3)     Zdoňovský oblouk – rozlehlé uskupení skalních věží do tvaru podkovy, které se dělí na Štítové věže (Kněz, Hřib, Kočka, Lev, Lvice, Čmelák…) na severním okraji podkovy, Centrální rokli (Rypouš, Pumpička, Panteon, Jidoda, Pagoda…) na západě vnitřní části podkovy, Medvědí kouty (Prcek, Mýval, Olymp…) uprostřed vnitřní části podkovy a Žlutou výspu (Kukráč, Ledkis, Podkopec, Nanuk, Andromeda, Zoe…) na východě vnitřní části podkovy.  

Křížový hřeben a Jižní věže nejsou turistům zpřístupněny a využívají je pouze horolezci. Na Zdoňovský oblouk vede žlutě značená turistická cesta od autobusové zastávky Adršpach – Skály, kde se nachází i centrální parkoviště. Na Křížový vrch s vyhlídkou vede od žlutě značené cesty na Zdoňov značená odbočka. V závěru odbočky je ve skalnaté části instalovaná zrekonstruovaná Křížová cesta, od které bylo odvozené pojmenování vrchu. Na jejím počátku je umístěna také mapka, kde jsou uzavřené části zakresleny.

Původní Křížová cesta pochází ze 17. stol., a protože reliéfy byly značně zdevastovány, docházelo k jejich rekonstrukci. K poslední rekonstrukci zatím došlo na konci 20. stol. Čtrnáct výjevů bylo původně vyrobeno z polychromovaného plechu, který byl při rekonstrukci v r. 1875 nahrazen litinou. Náklady na tuto rekonstrukci prý nesly dvě rodačky z Dolního Adršpachu Anna Fichtnerová a Maria Mannová. Litinové reliéfy vznikly ve slévárnách v Blansku nedaleko od Brna. Mezi 4. a 5. zastavením je vyhlouben otvor pro původní skulpturu ukřižovaného Krista, která se nedochovala. Zůstal zde po ní jen uvedený letopočet 1875. Mimo 14 zastavení nelze přehlédnout různé prohlubně vytesané do jednotlivých skal. Do nich lidé umisťovali votivní obrázky. Od posledního 14. zastavení vede lávka na skalní ostroh s hezkou vyhlídkou (pozor, je bez zábradlí). Na plošině vyhlídky je umístěn kovový kříž s ukřižovaným Kristem, který je zasazen do pískovcového podstavce. Na podstavci jsou vyobrazeni sv. Anna, sv. Jan Nepomucký a sv. Josef s malým Kristem. Tento stávající kříž pochází rovněž z r. 1875 a nechala jej zde vztyčit rodina již zmiňované Anny Fichtnerové. Původní kříž na vrcholu byl vybudován již v r. 1718, a to J.G.Scheidheuerem, který byl sekretářem hraběte Norberta Libštejnského. Nicméně podle pověsti sem na skalní plošinu kdysi vyjel rytíř na koni, který chtěl utéct nepřátelům. Ti jej ale na vrcholu (dnešní plošinové vyhlídce) dostihli a rytíř se i s koněm vrhl ze skály. Rytíř prý tento skok přežil a jako poděkování zde nechal postavit první kříž.

My jsme se na skalní plošině pokochali výhledy do okolí, ale museli jsme konstatovat, že výhledy (zejména na Adršpašské skály) by byly ještě úžasnější, kdyby se odstranily přerůstající větve bránící ve výhledech. Na závěr uvádíme ke Křížovému vrchu ještě pár zajímavostí:

-       Lokalita je zajímavá nejen kvůli Křížové cestě, ale i z přírodovědného hlediska. Na ploše cca 13 ha se zde od r. 1956 nachází přírodní rezervace. Od r. 2005 zde byla také vyhlášena ptačí oblast spadající do soustavy Natura 2000. Účelem ochrany jsou zde zejména ohrožení ptáci, a to sokol stěhovavý a výr velký.

-       Na některých vrcholech pískovcových skal objevují horolezci tzv. fulgurity (bleskovce). Jedná se o útvary vzniklé po úderu blesku. Jádro útvaru je většinou vyplněné křemičitou taveninou a od ní paprskovitě vybíhají praskliny, které mohou dosahovat velikosti až desítky centimetrů.

-       Za příznivého počasí uvidíte z vyhlídky Krkonoše.

-       Je zde popsáno celkem 153 skal a věží a na nich přes 900 cest ve stupnici UIAA od lehkých až po neobyčejně těžké. V oblasti Zdoňovského oblouku je zákaz prvovýstupů a lezení je zde z důvodu ptačí oblasti výrazně omezeno. Na zbývající části Křížového vrchu je lezení možné po celý rok nebo je časové omezení vyznačené přímo v terénu.

-       Na Křížovém vrchu se nachází 2 schránky s nosítky a první pomocí (zejména obvazový materiál). První najdete u Květnové skály a druhou na počátku Křížové cesty na západním okraji pískovce Klášter.

-       Na zrekonstruované Křížové cestě je potřeba vyšlápnout dřevěné schody, kterých jsme napočítali celkem 140. Určitě ten počet nemůže být náhoda, když je zde 14 zastavení. Pokud jde o symboliku, tak „14“ byla považována za číslo zdaru už v Babylónii a v Egyptě, neboť se jedná o zdvojenou (zesílenou) šťastnou sedmičku. Ve 14. stol. vznikla v římskokatolické církvi skupina 14 uctívaných svatých pomocníků, protože se věřilo, že jejich přímluva je účinná a pomáhá zejména proti nemocem. Staroegyptský bůh Usir (=Osiris), rozsekaný na 14 kusů, přinesl požehnání do každého kraje, kam se dostal. Egypťané také věřili, že člověk má 14 schopností, které později byly považovány za 14 ochranných duchů člověka. „14“ byla považována u katolíků jako počet dní potřebných k očištění. A Ježíšův rodokmen je dle Matouše stylizován do 3x 14 pokolení… A pro záhadology chceme ještě uvést, že počet zdejších schodů odpovídá výšce Cheopsovy pyramidy v Gize a také zhruba jedné miliardtině vzdálenosti Země od Slunce… A pokud počet schodů vynásobíme koeficientem 200, obdržíme vzdálenost Křížového vrchu od Sněžky…To přece nemůže být náhoda… :-)))