Ivča a Jirka

Ve druhém červencovém týdnu 2014 jsme si na pár dní vyrazili do Vysokých Tater, a to na Štrbské pleso. Po našem příjezdu se naplnila předpověď meteorologů a slovy klasika „chčilo a chčilo“. První propršený den jsme strávili v okolí Štrbského plesa. Při zpracování fotogalerie jsme byli zpětně překvapení, co vše jsme viděli.

Geologové předpokládají, že od konce třetihor byla oblast Vysokých Tater o 5000 m, možná i o více, vyzdvihnuta nahoru. Během následného vícenásobného zalednění ledovce výšku Tater nejen snížily, ale hlavně jejich podobu přemodelovaly do bizarních tvarů i štítů a ve sběrné oblasti sněhu se doliny rozšiřovaly ledovcovou erozí do ledovcových kotlů (karů) s příčným profilem písmene „U“.

Štrbské pleso se dle pověsti zrodilo během bojů obrů, kteří zdejší kraj obývali. Obři po sobě házeli nejen obrovské balvany, ale i kusy ledu z ledovců, které se o skály rozbíjely. Slunce pak způsobilo, že led roztál a vznikla malá studená jezírka – tatranská plesa. Odborníci se samozřejmě s pověstí shodují jen v tom, že tatranská plesa vznikla z ledu. Po ústupu doby ledové před cca 10 tis. let zůstaly nejen vymodelované doliny ve tvaru písmene U, skalnaté štíty…, ale i plesa. A díky oteplení vzniklo na bočním morénovém valu Mlýnského ledovce i Štrbské pleso. Jezero však původně vypadalo zcela jinak. Jeho hladina ležela původně o 6 m níže a pleso bylo složeno z několika menších jezírek zarůstajících rašeliníkem. Hladina plesa dnešní výšky dosáhla relativně nedávno, a to asi před 300 lety. Díky zvýšené hladině se jezírka spojila v jedno větší jezero – pleso.

Štrbské pleso nemá povrchový přítok ani odtok. Veřejnost se ale často mylně domnívá, a najdete o tom i spoustu nepravdivých informací na internetu, že se ve Štrbském plese voda neobměňuje. Pravda je ale jiná. Pleso je napájené nejen deštěm, ale i podzemními přítoky a spodní vodou. Podzemními průsaky z plesa i voda odchází. Podle posledních průzkumů je zřejmé, že průtok vody jezerem je intenzívnější, než se dříve předpokládalo.

Největším tatranským jezerem na slovenské straně je Velké Hincovo pleso, které jsme také navštívili, o čemž chystáme následující rozsáhlou fotogalerii. Druhým je právě Štrbské pleso se svoji výměrou 19,76 ha. Maximální hloubka plesa se uvádí 20 až 26 m. Hladina v průběhu roku kolísá v rozmezí okolo 0,5 m. Jezero je asi 640 m dlouhé a 600 m široké. Pleso je v průměru 155-160 dní v roce pokryté ledem a průměrná teplota vody se pohybuje kolem 6^oC (maximální bývá v létě, a to někdy až 19 ^oC). Štrbské pleso se nachází v nadmořské výšce 1346 m n.m.

A nyní ještě pár zajímavostí:

• Dříve se také věřilo, že tatranská plesa jsou propojena s Baltickým nebo Jadranským mořem, a proto se také nazývala „morská oka“. Dle jedné pověsti chtělo prý moře prostřednictvím tatranských ples vidět krásy pevniny, a tak hledělo na Tatry. Prý ještě v 17 a 18. stol. se věřilo, že díky propojení s mořem se někdy na hladině plesa objevují trosky mořských lodí. Lidé též věřili, že v plesech žijí dravé mořské ryby, požírající ovce, které se přišly napít vody. Věřilo se i na vodníky obývající hluboká tatranská ledová jezera.
• V r. 1984 pracovníci TANAPu objevili po rozmrznutí Štrbského plesa na břehu 200 uhynulých ryb, které do té doby neviděli. Odborníci následně určili, že se jedná o stříbřitě zabarvenou baltskou lososovitou rybu ne moc známého jména: síh maréna (Coregonus maraena), která se stejně jmenuje i slovensky. Do plesa prý byly v minulosti jikry přivezeny z polského jezera Miedwie, 5. největšího jezera v Polsku, které dnes zásobuje vodou Štětín. Síh maréna způsobil senzaci šokujícími výsledky následného výzkumu. Ukázalo se totiž, že Štrbské pleso je zřejmě poslední lokalitou na světě, na které žije síh v geneticky čisté formě! V jiných lokalitách se dnes díky umělým zásahům už vyskytují jen kříženci. Tato ryba se dožívá 10 let, ale je velmi citlivá na stres a znečištěnou vodu. U nás je tato ryba (kříženci) vysazena na Lipně, Orlíku, ale i některých dalších nádržích. Mimo síha se v jezeře vyskytují i jiní rybí zástupci, kteří už ale nebyli překvapením.
• Na Slovensku existují dvě ozubené železnice, lidově zubačky. Jedna z nich vede z obce Štrba na Štrbské pleso. Tato zubačka na úseku 4,7km překonává převýšení 451m.
• Zdejší obyvatelstvo se dříve živilo jako pastevci, dřevorubci, lovci, uhlíři, bylinkáři… V r. 1860 dokonce chtěli obyvatelé Štrby pleso vypustit a vysušit na pastviny. Nakonec ale bylo uměle zarybněno.
• Dříve se lámal led z hladiny Štrbského plesa a díky jeho čistotě se vozil i do Berlína nebo Budapešti.
• V blízkosti plesa se nachází rašeliniště s názvem „Rašelinisko“, které bylo v r. 1991 vyhlášené přírodní rezervací. Od té doby se na rašeliniště nesmí.
• První stavba v podobě chaty byla u Štrbského plesa vybudována až v r. 1872. Jednalo se o malou loveckou chatu na jižním břehu postavenou pro zeměpána Jozefa Szentiványiho. Ten chodil do okolí lovit hlavně kamzíky. J. Szentiványi hned následující rok zpřístupnil chatku i turistům. Turistů ale začalo přibývat, chatka byla malá, a tak osvícený Szentiványi věnoval turistům nejen další pozemek, ale i dřevo na výstavbu nové chaty. Ta byla otevřena slavnostně v r. 1875 a byla po svém donátorovi pojmenována jako Jozefova chata. Tyto nemovitosti tak zde odstartovaly turistický ruch. O dva roky později přibyla na západním břehu třetí budova – soukromá vila advokáta z Liptovského Mikuláše, která ale brzy přešla do majetku Szentiványiho.
• V r. 1957 vznikla na Štrbském plese lyžařská základna československé lyžařské reprezentace. V letech 1958-1959 zde byly vybudovány první standardní lyžařské trasy ve střední Evropě na 5 a 15 km. Start a cíl býval na zamrzlé hladině plesa. V r. 1970 se zde konalo mistroství světa v klasických lyžařských disciplínách.
• Štrbské pleso lákalo v minulosti i filmaře a nejen je. V Grand Hotelu Kempinski High Tatras a okolí se natáčel Román pro muže. Na Štrbském plese se natáčel v 80. letech minulého století tehdy populární seriál Spadla z nebe. Na zamrzlé hladině se konala např. módní přehlídka, hrálo se zde koňské pólo nebo se tesaly sochy z 6 tun ledu.
• Po únoru 1948 se začaly prosazovat snahy o odčlenění podtatranských území od původních obcí (např. Štrbského plesa od Štrby) a vytvoření města Vysoké Tatry. To se po r. 1949 povedlo a vzniklo město Vysoké Tatry, v rámci čehož bylo Štrbské pleso odtrženo od Štrby, kam odjakživa patřilo. Od r. 1990 pak obec Štrba usilovala o vrácení původního katastrálního území Štrbského plesa, což se ji po velké právnické bitvě povedlo až po 17 letech, kdy v r. 2007 rozhodl Nejvyšší soud SR ve prospěch obce Štrba. Dnes je Štrbské pleso tak opět jednou ze tří částí obce Štrba.

Název „Štrba“ a „Štrbské“ je prý odvozeno od „Bujačieho potoka“, což v němčině znělo „Stirbach“. Jiní tvrdí, že je název odvozen od „štěrbiny“, tj. od polohy mezi Vysokými a Nízkými Tatrami či mezi Liptovem a Spiší, kde ve štěrbině vznikla obec Štrba.