Ivča a Jirka

Na Velikonoce 2014 jsme si jen na chvilku odskočili do Hostěradic. Obec Hostěradice je vzdálená asi 10km od Moravského Krumlova, 20km od Znojma a 40km od Brna. Nás zajímala zejména Přírodní památka U kapličky, tj. kopec, který je dominantou nad obcí, ale za zmínku stojí i některé další informace týkající se obce:

-          Název obce je odvozen od osobního jména Hostirad (Gostirad) a lze si jej vyložit jako ves lidí Hostěradových.

-          V okolí Hostěradic  byly nalezeny důkazy o pravěkém osídlení (nalezené kamenné nástroje byly datovány do období asi 6.-5.tisíciletí př.n.l.). Byly zde objeveny i nástroje kultury s moravskou malovanou keramikou (cca 4,8-4 tis.let př.n.l.) a zvoncovitých pohárů (2,5-2 tis.let př.n.l.), zbytky hrobů a mohyl. Je zřejmé, že po Keltech zde působily i germánské kmeny...

-          První písemná zpráva o obci pochází z r. 1190, kdy Loucký klášter obdržel 4 poddanské usedlosti v Hostěradicích. Na poč. 13. stol. do Hostěradic přišel i řád německých rytířů, díky čemuž došlo k větší německé kolonizaci.

-          Před r. 1308 byly Hostěradice povýšeny na městečko.

-          Středověké dějiny Hostěradic nejvíce ovlivnila přítomnost řádu německých rytířů, který byl pod ochranou panovníka až do skonu Karla IV. a zde působil více než 2 století, a to od počátku 13. stol. Členové řádu pocházeli většinou z Dolních Rakous. Řád měl v Hostěradicích největší příjmy z prodeje vína.

-          Na počátku 13.stol. stával v Hostěradicích kostel, který byl zřejmě románský. Ve 2. pol. 13. stol. započal řád německých rytířů s výstavbou nového gotického kostela. Románská stavba byla zrušena, nebo se stala částečně součástí nové stavby farního trojlodního kostela sv. Kunhuty. Kostel byl budován ve 3 fázích: 2. pol. 13. stol – počátek 14. stol., druhá fáze byla započata r. 1421 stavbou mohutné severní hranolové obranné věže a byla ukončena husitskými válkami, kdy po zpustošení z kostela zbyla jen chrámová loď, a třetí fáze byla započata až koncem 15. stol., kdy došlo k přestavbě v pozdně gotickém stylu, přičemž kostelní věž byla dokončena až v 16. stol. Poslední fázi přestavby už nefinancoval řád německých rytířů, nýbrž rod pánů z Lipé.

-          V polovině 13. stol. byla zahájena i stavba komendy, kaple a špitálu. Špitál byl ve středověku důležitým sociálním a zdravotním zařízením. Sloužil jako chudobinec a útulek pro pocestné. V Hostěradicích splnil i izolační funkci během moru, který řádil poprvé v letech 1348–9 a podruhé v r. 1539. Na výstavbu celého špitálu však neposkytl majetek řád německých rytířů, jak tomu bylo u ostatních staveb, ale místní pernikář.

-          Od r. 1447 měly Hostěradice vlastní soud. Probíhaly zde i popravy odsouzených, a to na kopci zvaném Gerichtsberg ( = Soudný). Dnes se tento vrch nazývá Vyhlídka a nachází cca 1km východně od obce. Do r. 1935 byl v rytířském sále i popravčí meč, který se pak ale ztratil.

-          V r. 1319 byly Hostěradice darovány Jindřichovi z Lipé, pánu Moravského Krumlova. Tím se dostaly dobře se rozvíjející Hostěradice na vedlejší kolej pod dominanci Moravského Krumlova, pod jehož nadvládou se obec nacházela až do r. 1848. V období 1625-1908 patřily Hostěradice Lichtenštejnům, přitom paradoxně právě lichtenštejnská vojska obec v r. 1468 vyplenila.

-          Hostěradice ale byly pleněny vícekrát. Městečko vypálili v r. 1425 a 1428 husité, ale nejhůře dopadly Hostěradice během 30-tileté války. V r. 1619 napadli Hostěradice Dampierovi žoldnéři, které poslal na Moravu Ferdinand II. Žoldáci městečko vyrabovali a zapálili. Tehdy shořel kostel, škola, fara, špitál, radnice a 123 domů. O této katastrofální události byl na radnici u vchodu do rytířského sálu vytesán zápis, který ale po 2 sv. války nějaký diletant z neznalosti dlátem odstranil.

-          Proti náhlým vpádům rabujících vojsk se v Hostěradicích nikdy nebudovalo žádné opevnění. Pouze komenda s kostelem byly vystaveny v obranném stylu. Kolem Hostěradic existoval jen obranný příkop a byly vybudovány 3 brány – Znojemská, Krumlovská a Skalická.

-          Na ochranu místního obyvatelstva hostěradičtí budovali podzemní chodby. Ty se nachází převážně v třetihorních křemitých mořských píscích starých cca 20 mil. let. Písky jsou tvořeny z 90% křemenem, méně živcem a slídou a vyznačují se žlutohnědou barvou. Místy jsou doplněny rezavými pásky způsobenými sedimentárním vrstevnatostí. Hostěradičtí je hloubili i z hospodářských důvodů (uložení vína a potravin), ale hlavním cílem byla ochrana sebe i majetku, a to zřejmě nejvíce v letech 1618-1648, kdy byli pod tlakem 30-tileté války. Už tehdy ale navazovali na dřívější vybudované podzemí. Chodby se využívaly i během Napoleonských válek. Podzemí budovali místní sedláci po své práci, a to primitivními nástroji. Materiál vynášeli v putynkách na zádech a odváželi ho prý do Vídně, kde byl o něj zájem pro stavební účely. V chodbách lze najít řadu letopočtů a nápisů v němčině nebo psané švabachem. U letopočtů jsou často i jména. Celý systém chodeb je velmi spletitý a rozprostírá se na velké ploše, částečně pod obcí, ale také ve svahu kopce Přírodní památky U kapličky. Fakticky se jedná o skutečný labyrint, který se zde nachází v několika podzemních patrech. Z důvodu různých navážek, závalů, zazdívek apod. je na hodně místech přerušen. Nelze tak už zjistit současný stav slepých úseků, kam už není odnikud přístup a labyrint už nebude nikdy přesně zdokumentován. To ale způsobuje problémy i dnes, kdy občas dochází pod tíhou místní dopravy nebo staveb k nečekaným propadům a různým škodám. Také se zde projevuje prorůstání kořenů, srážková voda apod. V současné době jsou zmapovány chodby ve třech výškových úrovních na ploše asi 72x53m s celkovou délkou cca 0,5km. Je ale zřejmé, že se jedná jen o zlomek skutečného labyrintu. Víme, že se do labyrintu chodí a třeba to příště zkusíme. Chce to ale pořádné světlo. ;-)

-          Podle pověsti byly v podzemních chodbách zakopány zlaté varhany z kostela sv. Kunhuty. Kdo znal jejich místo ukrytí, přišel prý o život, takže zlaté varhany jsou zde zakopány dodnes a čekají na svého objevitele.

-          Jiná pověst o rytířském sálu říká, že v r. 1468 projížděl Hostěradicemi český král Jiří z Poděbrad, který jel ze Znojma do Moravského Krumlova navštívit svoji dceru Barboru provdanou za Jindřicha z Lipé. Král prý přespal v Hostěradicích na radnici v sále. Od té doby se tomuto sálu začalo říkat rytířský.

-          Obec se mohla proslavit v prosinci 1805, ale také mohla být zničená. Podle záznamu v místní kronice se chtěl Napoleon střetnout se svými protivníky ne u Slavkova, ale zde. Ves Hostěradice se tehdy jmenovala Hosterlitz, což zní ve francouzštině podobně jako Austerlitz (= Slavkov). Francouzi totiž nevyslovují hlásku „h“. Armáda se prý měla zorientovat podle kostelní věže v Hostěradicích, která měla 4 postranní věžičky. Když se prý hostěradický farář tehdy dozvěděl, co se chystá, nechal ještě před příchodem armády věžičky zbourat, aby ves zachránil před válečnou pohromou. Armáda tak obcí skutečně jen prošla, a to dne 19.11.1805, přičemž bitva 3 císařů proběhla 2.12.1805 místo u Hosterlitz (Hostěradic) u Austerlitz (Slavkova). Pokud je to pravda, tak se jedná o názornou ukázku, jak rozhodnutí jednoho běžného občana, v tomto případě faráře, může ovlivnit dějiny.

-          Zbylou jehlancovitou kostelní věž nemají v oblibě přírodní živly. V r. 1830 udeřil do věže blesk, který ji poškodil. Ještě hůře věž dopadla o 98 let později, kdy si zde opět zařádil blesk, ale tentokrát s takovou razancí, že se věž téměř rozpůlila a cihly létaly po celém náměstí.

-          Na hostěradickém náměstí mimo kostela nepřehlédnete mohutný Mariánský sloup z r. 1728 od třebíčského rodáka a sochaře Štepána Pagana. Na vysokém sloupu je osazena Madona s Ježíškem. Kolem sloupu je vybudované kamenné zábradlí, v jehož rozích stojí čtveřice světců: sv. Josef (pěstoun Ježíše), sv. Jáchym (otec Panny Marie), sv. Šebestián (morový patron) a sv. Urban (patron vinařů). Na soklu má být reliéf další morové patronky sv. Rozálie, ale ten jsme nějak neobjevili. Asi zde zapracoval zub času nebo jsme méně bystří.

V Hostěradicích jsme byli na chvíli, ale jak se nám občas stává, nějak jsme se o lokalitě rozepsali. ;-) Třeba tak poskytneme některým budoucím návštěvníkům zajímavé informace. Jak jsme již uvedli na začátku, my jsme se vypravili na dominantu nad obcí, a to na Přírodní památku U kapličky, která se nachází v nadmořské výšce 224-252m n.m. Byla vyhlášena v r. 2001 a rozkládá se na cca 5 ha na levém svahu údolí Míšovického potoka a přilehlé plošině. Na nejvyšším bodě najdete mariánskou kapličku pocházející z 19. stol. Kaplička v průběhu 20. stol. zchátrala a byla zachráněna až v r. 1990. Lokalita byla dříve využívána jako pastviny, které byly ve 20. stol. opuštěny a ponechány ladem. Po celé lokalitě se nachází malé jámové lůmky jako pozůstatky těžby kamene, které zarůstají křovisky (růží, hlohem, bezem, brslenem a ptačím zobem. Postupně docházelo k zarůstání celé lokality, která byla využívána jako skládka, čímž docházelo k likvidaci zdejší flóry. Po vyhlášení přírodní památky došlo k vykácení náletového akátu, zrušení skládky a započalo se s kosením a pastvou. Předmětem ochrany jsou zejména teplomilná rostlinná společenstva a populace kosatce skalního písečného, kterou jsme stejně neobjevili. A jak jsme se dozvěděli později, ani zdejší neví, kde přesně kosatce kvetou. ;-) V den naší návštěvy fučel velmi silný vítr, takže pořízení nějakých fotek rostlin nebylo vůbec jednoduché.