Na Veľký Kriváň
Dne 26.6.2015 jsme vyrazili z Terchové do Vrátné doliny, která je asi nejznámější a nejnavštěvovanější malofatranskou dolinou. Možná jste postřehli, jak se tudy v minulém roce (21.7.2014) po silném přívalovém dešti a bouřce, kdy zde spadlo během 45 minut 65 litrů dešťové vody na 1 m2 (na hřebenu ještě více), prohnala stoletá voda. Zdejší horský potok Varínka (= Vrátňanka) se změnil v rozbouřenou řeku, která strhávala vysoké stromy i auta, vytrhala ze silnice asfalt, přesunula mohutné kameny… Horská chata Vrátná s kabinkovou lanovkou byla zatopena a sesunul se na ni a přilehlou cestu podmáčený svah o 50 ha. Sesun vytvořil umělé jezero, které se naplnilo obrovským množstvím vody a následným protržením vznikla přívalová vlna. Desítky lidí uvízlo na hřebenu i na chatě Vrátná, která zůstala odříznuta od okolí. Záchranáři evakuovali asi 120 lidí a živel způsobil škodu kolem 10 mil. eur. Povodeň se pak prohnala i Terchovou. Byli jsme velmi příjemně překvapeni, jak rychle se podařilo následky odstranit. Stopy po povodni bylo možné jen vidět v okolí koryta potoka a také u svahu u chaty Vrátná.
Původně jsme chtěli vyšlápnout od chaty Vrátná na Veľký Kriváň, který je svými 1709 m n.m. nejvyšším fatranským vrcholem. Když jsme ale uviděli tu „střechu“ na Snilovské sedlo a vzali v potaz včerejší výstup na Veľký Rozsutec, hrdinství šlo stranou a rozhodli jsme se převýšení o 750 m zkrátit pohodlnou osmimístnou kabinkovou lanovkou z Vrátné doliny do horní stanice, která se nachází kousek pod Snilovským sedlem v nadmořské výšce 1490 m n.m. Je tak ideálním výchozím bodem pro výstup na Veľký Kriváň, odkud jsou hezké výhledy na všechny strany.
Veľký Kriváň s kamenitým vrcholem se nachází nad horní hranicí výskytu kosodřeviny na hlavním hřebenu mezi Chlebem a Malým Kriváněm. Přesněji řečeno sousedí s Pekelníkem (1609 m n.m.) na západě a Chlebem (1646 m n.m.) na východě, od kterých je oddělen sedlem Bublen a Snilovským sedlem. Pokud sem chcete vyrazit po svých bez lanovky, můžete využít zelené značení, které sem vede od spodní stanice lanovky. Jedná se ale o náročný výstup na 2,5 - 3 hod. Dostat se sem ale můžete i ze Šútova, a to nejdříve po modrém značení (za odměnu Vás čeká 38 m vysoký Šútovský vodopád nebo Mojžíšovy prameny) a následně od Horské chaty pod Chlebom po zelené značce. Ze samotného vrcholu Kriváně jsou daleké výhledy. Jako na dlani máte Vrátnou dolinu uzavřenou bránou Tiesňav, na západě se zvedá masiv Sokolie, kterým vede zajímavá hřebenovka, na severovýchodě nepřehlédnete Malý Rozsutec, velký Rozsutec, Stoh, Hromové a východní Chleb, za hřebenem Malé Fatry spatříte oblé tvary Pilska a Babí hory, na západě vrchy Kysúc, na jih hřeben Javorníků a na pozadí kopečky Moravy, směrem na jihozápad Malý Kriváň, Martinské hole, malofatranský Kľak, na jihovýchod je vidět přes údolí s Váhem Velkou Fatru, Nízké Tatry…, a dále Západní a Vysoké Tatry, před kterými trůní Veľký Choč.
My jsme si na Veľkém Kriváni trochu zmapovali místní flóru, čímž jsme zaujali některé kolemjdoucí turisty. A neboť někteří byli zvídaví, dostalo se jim trochu osvěty. ;-)
Protože jsme se na Kriváni trochu zdrželi, rozhodli jsme se vrátit do Snilovského sedla a odtud pokračovat na Chatu pod Chlebom. Jedná se o nejvýše položenou (1423 m n.m.) turistickou chatu na Malé Fatře. Chata má celoroční provoz. Jen pro zajímavost uvádíme, že první turistická noclehárna byla na Malé Fatře vybudována v r. 1885 u Velkého Kriváně a neřeklo se jí jinak než Majláthka. Na poč. 20. stol. se na Snilovském sedle vybudovala další noclehárna Révajka a v r. 1930 byla postavena Chata pod Chlebom. V průběhu 30. let 20. stol. byly na Malé Fatře vybudovány další 4 chaty. Naprosto všechny zdejší chaty ale byly na konci 2 sv. války vypáleny nacisty. Až na výjimky ale došlo k jejich obnově. Chata pod Chlebom vyhořela opět v r. 1982 a na místě původní hospodářské budovy byla vystavena nová (dnešní) chata. Na chatě je možné se ubytovat a dobře tu i vaří. Jednotlivé pokoje mají název podle výhledu z okna (Kriváň, Chleb, Magura). Když jsou ale pokoje obsazeny, ubytují Vás i ve společné noclehárně na půdě (chce to ale svůj spacák) nebo přímo v jídelně na rozkládacích lehátkách. My jsme se zde občerstvili, trošku se rozhlédli po okolí a z časových důvodů se vrátili jen k lanovce pod Snilovské sedlo. Po cestě z Vrátné jsme se ještě zastavili v Tiesnavách.
Tiesňavy se nachází kousek od Terchové a lze je považovat za přírodní skalnatou bránu Vrátné doliny. Jsou součástí stejnojmenné národní přírodní rezervace, ve které hnízdí i orel sklaní. Teisňavami protéká potok Varínka, který najdete na některých mapách jako Vrátňanku. Potok je lemován skalními útvary (Mních, Jánošíkova kolkáreň, Ťava...) a vytváří na svém toku několik vodopádů a peřejí. V Tiesňavách se nachází turistický rozcestník, odkud se můžete vydat po modrém značení (a dále po žluté) atraktivním strmým stoupáním jištěným řetězy do sedla Príslop a dál k hlavnímu hřebenu, a nebo na druhou stranu okolo vrcholu Boboty do sedla Vrchpodžiar. Nás už ale čekal jen návrat do Terchové.
