Jdi na obsah Jdi na menu

 


Na Velký Lopeník a PP U Zvonice

První červencovou neděli letošního roku (2010) jsme se po týdnu vrátili do Bílých Karpat. O týden dříve jsme navštívili Národní přírodní rezervaci Čertoryje. Tentokrát jsme se posunuli asi o 30km více na severovýchod. Jako východisko jsme zvolili obec Lopeník, která se nachází v srdci Bílých Karpat asi 5 km jihozápadně od Přírodní památky lom Rasová, kterou jsme navštívili před 2 lety.

Obec Lopeník je součástí specifické oblasti na pomezí mezi Moravou a Slovenskem, která se nazývá Moravské Kopanice. Pokud se podíváte do mapy, oblast najdete při východní hranici slováckého regionu v Lopenické hornatině a je tvořena 5 obcemi: Lopeník, Vápenice, Vyškovec, Žítková a Horní Hrozenkov. Název Kopanice pochází od toho, že zdejší půda nešla orat a bylo možné ji obdělávat jen kopáním motykou. Život zde nebyl skutečně jednoduchý, jednak neúrodná půda, časté nájezdy Turků, později Uhrů… Komplikovaný život v nádherné přírodě se na druhou stranu promítal do svérázné lidové kultury (vyšívané kroje, lidové písně, rázovité chalupy). Obec Lopeník byla do konce 18 století spíše jen pár jednotlivých stavení, jejichž obyvatelé se věnovali mýcení lesa. Díky své odlehlosti patřil Lopeník hodně dlouho mezi nejzaostalejší obce v regionu. Dnes je oblast kolem Lopeníku vyhledávána turisty i cykloturisty. Na Trojáku jsou i dobré lyžařské podmínky. V okolí obce je také několik zajímavých přírodních lokalit s výskytem řady druhů orchidejí. My jsme se na závěr našeho výletu rozhodli navštívit Přírodní památku U Zvonice. Ale postupně…

Prošli jsme obcí Lopeník a začali stoupat po zeleném značení, které kopírovala i Naučná stezka Lopeník. S končící výstavbou jsme ale opustili značenou cestu a vydali se neznačenou do lesa. Ta nás ale stejně přivedla k turistickému rozcestníku Grúň. Zde jsme navázali na žluté značení, které nás doprovázelo stoupáním pod Malý Lopeník (881 m n.m.). Zde jsme na dalším rozcestníku odbočili doprava na zelené značení, které je hřebenovou cestou podél hraniční čáry se Slovenskem. Asi po 1km se les trochu rozestoupil a my se objevili na plošině Velkého Lopeníku (911 m n.m.).

Svoji výškou je Velký Lopeník druhý nejvyšší vrchol Bílých Karpat. První rozhledna zde byla postavena v r. 1944. Vydržela jen 2 roky a brzy po 2. sv.válce shořela. Okamžitě zde byla vybudována nová rozhledna, která byla jako dvojče k původní. Stála zde do r. 1972, kdy musela být (počasí ji zdecimovalo) nahrazena jednoduchým dřevěným trianglem. Triangl zde vydržel do r. 1995. Až o 7 let později, tedy v r. 2002, byl v těchto místech slavnostně položen základní kámen nové rozhledny. Samotná výstavba ale začala až o 2 roky později. Rozhledna byla slavnostně otevřena v červenci 2005 a celkově její výstavba spolykala 2 mil. Kč. Výstavba této rozhledny je zásluhou přeshraničního sdružení obcí Lopeník, Vyškovec, Vápenice, Březová na české straně a  obcí Nová Bošáca, Trenčianské Bohuslavice, Bošáca a Zemianské Podhradie na straně slovenské. Stávající 22m vysoká rozhledna se tak stala symbolem přátelství mezi Čechy a Slováky, přičemž je umístěna 3m od hraniční čáry na české straně. Rozhledna má betonovo-kamennou podstavu vysokou 4,5m. Z ní vyrůstá dřevěná příhradová konstrukce do výšky 22m. Při výstupu na vyhlídkovou plošinu musíte vystoupat 101 schodů.

Po pokochání se výhledy z vyhlídkové plošiny rozhledny (a menším občerstvení na lavičkách pod rozhlednou) jsme se vrátili po zelené k Malému Lopeníku. Tentokrát jsme ale po zelené pokračovali přes vrchol Kobylec (844 m n.m.) až do Lopenického sedla, které se dříve také nazývalo Pavlovo. Jedná se o místní dominantu celé krajiny, kde se schází celkem 7 cest, je zde turistický rozcestník a křížek. Sedlo leží mezi vrcholy Malý Lopeník a Mikulčin vrch. V těchto místech je hřeben Bílých Karpat snížený a vymodelovaný do tvaru mělkého písmene „U“. Vytvoření sedla způsobily silné větry, které odnášely části hornin. Od sedla jsme šli kousek po žlutém značení směrem do obce Lopeník. Po asi 500m jsme ale odbočili doleva na polní cestu, která nás měla pastvinami přivést k Přírodní památce U Zvonice. Protože jsme si nebyli jisti, zda jsme zvolili správnou cestu, raději jsme se utvrdili u místních, které jsme potkali. Naše volba byla správná a odměnou nám byl floristický zážitek v podobě kriticky ohrožených rostlin, zejména orchidejí a mečíků, které zde rostly ve velkém množství. Roste zde spousta ještě dalších vzácností, ale to bude chtít návštěvu opakovat v jiné kalendářní období. Od přírodní památky jsme pokračovali po neznačené cestě do Lopeníku a ještě si prošli zbývající část Naučné stezky Lopeník. Jediné místo, kam jsme chtěli, ale to už nestihli, tak byla rázovitá chalupa s doškovou střechou. Příště trasu zvolíme trochu jinak.

Popsaný výlet byl dlouhý 16km a bylo potřeba vystoupat celkem 378 m.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

RE: Výstava

(Jirka (i za Ivču), 12. 11. 2010 0:24)

Krtku, Tvé popichování je v poho … :-))) Máš pravdu, taková naše malá výstava to už asi bude. A díky množství přes 10 tis. fotek ani ne tak malá. :-))

Výstava

(Krtek, 11. 11. 2010 16:37)

Jirko, myslím, že od výstav máme oba daleko, ale kdyby se udělovala nějaká internetová cena za osvětu nebo náuku o rostlinách (prostě o životě v naší přírodě), tak jste pro mne oba s Ivčou laureáti jako vyšití, vy už vlastně takovou svou malou soukromou výstavu máte, stačí se podívat na vaše stránky :-)), takže jen tak dál a nenech se "znervózňovat" Krtkovým popichováním..:-))

RE: Ohlas na fotky

(Jirka (i za Ivču), 10. 11. 2010 23:47)

Ahoj,
:-))) co bych se zlobil, není důvod. :-))) Krtku, ty bys pořád tu realitu nějak přizpůsoboval. Tam oddělat trávu nebo větvičky, jinde se nahnout přes plot, ať není vidět… Já jsem na to „přirozeno“. :-) V některých případech máš pravdu, ale tady bylo kouzlo právě v tom plotě, jak jsi pochopil, tj. že jsou boží muka za plotem. :-)
S mraky souhlasím, hlavně když neprší za krk. :-) Těm výtkám ohledně stožáru a stromu rozumím, ale můj názor na to znáš. :-))) A kdybych dělal výstavu, jako že nebudu, tak bych tam na just dal takové fotky, ať si kritici „zgustnou“. :-)))

Ohlas na fotky.

(Krtek, 10. 11. 2010 16:54)

Ahoj. Tak Jirko, můj komentář se týkal Božích muk 012, nějak jsem tam zapoměl napsat, co mně na nich vlastně prvořadě zaujalo, takže to teď doplním. 1) Velice hezká fotka a nádherné barvy i s obligátním mráčkem na obloze. Říkám si, proč se jen ten Jirka nenahnul přes plot a nevyfotil to bez něj, sice by v pozadí stejně část plotu zůstala, ale popředí by nic nerušilo. Možná si v to chvíli na "krásu" fotky nemyslel a spíše jsi chtěl poukázat na bod č. 2 a to, že jsou neobvykle posazena za plotem, k čemuž měl taky směřovat můj první komentář. :-)))
Jirko, co se týče mraků, tak ty mívám na fotkách taky rád. Mraky jsou mým "kořením", či na fotkách nebo jen tak při pohledu z okna, akorát nemám rád, když z nich prší, když jedu někam na kole.:-))).
Proč jsem se nezastavil u "vysokých mraků" (780) ?. Ale zastavil , neboj líbily se (mraky) a chtěl bych říct, že "bodům" ušla fotka asi hlavně kvůli celkovému dojmu, trošku jsem se na ni zahleděl okem kritiků, co hodnotí fotky v soutěžích, nebo v něčem podobném. Možná to tak nevnímáš, ale o moc lépe by vypadala bez toho stožáru vlevo na kopci a ten kousíček stromu vpravo by taky nemusel být. Jinak ta vlnovka reliéfu terénu a rozložení oblohy a země - paráda. Takže Jirko asi tak, zlobíš se? ...:-)))

RE: Lopeník

(Jirka (i za Ivču), 8. 11. 2010 22:14)

Ahoj Krtku, díky za obsáhlý komentář. To nevadí, že se v kuňkách až tak nevyznáš. My jsme rádi, že na naše stránky chodí takový nadšenec jako je Jirka, který má v řadě věcí větší přehled, než máme my, a že je ochoten se také k našim fotogaleriím vyjádřit. Alespoň máme oponenta. Snad mu to vydrží. :-)
Ta boží muka až tak daleko od zástavby nebyla, cca 500-700m od nejbližší chalupy. Ale jak to v kopečkách bývá, chalupy jsou zde roztroušené tak, jak to znáš z Beskyd nebo Javorníků (a nebo i odjinud). A nebo myslíš ta druhá muka na soukromém pozemku? Z kontextu je ale asi za a) správně, že?
Máš pravdu, abych se objevil 2x v jedné fotogalerii nebývá moc zvykem. Alespoň je vidět, že skutečně existuji a nejsem „Jára Cimrman“. :-) Ono je to dost podobné tomu co píšeš. Tím že jsem byl pasován do role fotografa, tak mě většinou ani nenapadne, že bych měl být také objektem. Takže na tom budeme asi stejně, i já budu mít fotek své maličkosti, jako šafránu. Abych nezapomněl, Ivča děkuje za nenápadný kompliment (jen se zatetelila, když to četla). :-)
A ještě k zmiňovaným fotkám. Řešeto je výstižné. :-) Překvapil jsi, že Tě zaujala babočka (900). Ta fotka není zrovna nejzdařilejší, protože se admirál pohnul a než byla druhá fotka, tak byl pryč. Vyplašili nám ho cyklisti, kteří se z ničeho nic přiřítili raketovou rychlostí. Takové „závodníky“ fakt nechápeme. Nejen, že z přírody nic nemůžou mít, ale ještě ohrožují okolí. Mám radost, že Tě zaujaly mraky (861). Mně přímo hypnotizovaly. :-) A když jsme u mraků, co foto s oblaky vysokého patra (780)? Nula bodů? :-)

Lopeník

(Krtek, 8. 11. 2010 16:51)

Ahoj Ivčo a Jirko, já se bohužel nemohu zapojit do diskuse o kuňkách, vím o nich hlavně to, že si potvůrky se mnou rády hrají na schovávánou. Čekají až se k nim s foťákem přiblížím a když se už zdá, že bude fotka, žbluňk a jsou pryč :-))
S těmi Božími muky to je raritka takhle v horách, ve vesnicích to je jev ne sice běžný, ale občas jej lze vidět, hlavně v hustější zástavbě.
Tentokrát si Jirko nezapoměl obrátit objektiv i na sebe :-))), fotila Ivča, viď? No, co by to pro jednou neudělala, svých fotek má už pár a nevede si na nich špatně. To má manželka se tak ráda nefotí, bohužel, a nakonec se to vyvinulo tím směrem, že jsem si i od podobných fotek odvykl a na výletech fotím skoro vše kolem a ne ji, což bych měl asi co nejdříve změnit, přeci jen s odstupem času na fotkách je krásně vidět, jak se člověk mění. Příroda viceméně zůstavá stejná, takže bych to měl rozložit minimálně aspoň v tom poměru, jak to děláš ty Jirko. Ale myslí i na sebe, ať na tom nejsme stejně, foťáky máme v ruce každou chvilku a svých fotek jako šafránu :-)))
Skoro bych u té polemiky zapoměl a obvyklou "fotohru" : Šikovný pcháč 784, mandelinka 819, řešeto 827, rozhledna 834, stíny 845, 845 a 860, mraky 861,čistec 877, netýkavka 885, mand. topolová 890, babočka 900, jarmanka 926,943, suchopýr 922 a kontrast u blatouchů 005. Zdraví Krtek

RE: Lopeník aj.

(Ivča a Jirka, 1. 11. 2010 21:44)

Ahoj,
s Lopeníkem jsme měli docela štěstí, bylo ten den dobré počasí na výhledy. Viděli jsme tak krásně na slovenskou stranu. Na zvonečník hlavatý pravý jsme štěstí zatím neměli, ale víme jak vypadá. Hořeček žlutavý pravý jsme také ještě nepotkali, ale víme, že roste u Huslenek, kde jsme letos byli. V květnu na něj ale ještě bylo brzo. Tak snad nám to vyjde příště.
S kuňkou žlutobřichou budeš mít možná pravdu. Také jsme na ni už v BK narazili a našel bys ji u nás ve fotogalerii např. z lomu Rasová. Problém byl v tom, že tato byla v šíleně kalné kaluži. Jen povystrčila z vody oči a hned zase zmizela. Opravdu si tak nejsme moc jistí.
Díky, a měj se,
I+J

Lopeník aj.

(Jirka, 1. 11. 2010 7:56)

Ahoj,
je to docela zajímavá fotogalerie. Mečíky a pětiprstky vždycky potěší.
Na vrcholu Lopeníku jsem zatím nikdy nebyl, ale loni v červnu jsme s botanickou exkurzí zajeli na PP U Zvonice. Našli jsme tu kromě prstnatců májových, pětiprstek a jarmanek taky např. zvonečník hlavatý pravý http://botany.cz/cs/phyteuma-orbiculare/
a hlavně hořeček žlutavý pravý http://botany.cz/cs/gentianella-lutescens/
Stálo to za to, i když mečíky ještě nekvetly. :-)
Jirka
PS: Dneska mám jen jednu opravu - P1280934 je asi kuňka žlutobřichá. Ta je v Bílých Karpatech na hřebenech častější, kuňka obecná žije spíše v nížinách. Žlutobřichou jsme tam fotili už mnohokrát, dá se říct, že jsou v každé větší kaluži. :-)